Pro celou rodinu, trampy nevyjímaje (O hodině navíc... a Detektiv Dudek)

O hodině navíc aneb Potlach v Hustníku nastudoval v Libereckém Naivním divadle Tomáš Dvořák z plzeňské Alfy; oficiální, leč spíše žertovný podtitul dodává „Inscenace vznikla ke 100. výročí českého trampingu a slouží zároveň jako příspěvek Naivního divadla k debatě o přínosu či škodlivosti posunu času.“
Základní obrys inscenace nenabídne nic mimořádně objevného. Příběh začne jako s lehkou nadsázkou pojatý střet generací a vcelku nepřekvapivě dospěje ke smířlivému konci: panelákové děti pochopí, že smartphony nejsou vše a krásné že může být i romantické pobývání v přírodě, starší generace se smíří s jejich technologiemi a trampská osada si pořídí facebookový profil. Osamělý otec se na osadě „bonusově“ setká se svou dávnou láskou a obstará tak dětem novou maminku. Kupodivu se ukáže, že ani tohle klišé, zdánlivě až k nepoužitelnosti vytěžené slizce laskavými filmy a televizními inscenacemi, nemusí působit hloupě – pokud se tedy podá s dostatečným nadhledem a neagresivní, leč zřetelně pobavenou ironií. Kdo chce, může ostatně vzít základní vyznění inscenace úplně vážně, snad se i trochu dojmout, a není na tom vůbec nic špatného. /…/
Při sledování Potlachu v hustníku lze snadno propadnout iluzi, že na tom vlastně nic není, stačí to umět s loutkami a přidat pár vtipů. Pokud se však na místo činu vrátíte o měsíc později, můžete být docela krutě vyvedeni z omylu: tuto pochybnou zásluhu si na konto připsala plzeňská Alfa s inscenací Detektiv Dudek,/ kterou podle scénáře René Levínského nastudoval Tomáš Procházka. 
V Dudkovi totiž téměř ukázkově nevycházelo nic z toho, co bylo předností Potlachu. Prvotním problémem se zdá být Levínského scénář. Ten působí doslova odfláknutě: naznačí sice jakýs takýs příběh (zvířátka chtějí natočit film), dál se však spokojí s řetězením banálních scének a nezáživných dialogů, které řiďounký a stále zbytečněji působící děj klopýtavě dotlačí do nepřekvapivého a neméně zbytečného závěru. Na místo chytrého prolínání několika příběhových i tematických linií a překvapivých odskoků, které v Hustníku s pobaveným nadhledem obohacují příběh o překvapivé valéry, zůstane u skrumáže nahodile vyhlížejících nápadů, které by se stejně dobře (nebo stejně špatně) mohly uplatnit kdekoli jinde. Liška najde v lese mobil, kterému začne docházet baterie a Muflon pro ní vyrobí parní dobíječku na šišky (příznačně to zůstane na rovině pouze verbálního vtipu). Škeble chce být ve zvířecí kapele zpěvačkou, ale zpívá falešně, bubeník Tetřev je hluchý (když se na konto jeho hluchosti vtipkovalo poprvé, bylo to legrační, podesáté se už nesmál nikdo). /…/

celý text ke stažení

Vít Peřina: O hodině navíc aneb Potlach v hustníku, režie Tomáš Dvořák, Naivní divadlo Liberec, 2018
Šimon Olivětín (René Levínský): Detektiv Dudek, režie Tomáš Procházka, Divadlo Alfa Plzeň, 2020