Pomezí jiných dimenzí (malý katalog paralelního divadla)

Projekt Pomezí již není jen název spolku uvádějícího imerzivní produkce tria Lukáš Brychta, Kateřina Součková a Štěpán Tretiag. Etabloval se i v roli instituce, zastřešující podobné „podivnosti“ dalších tvůrců. Jejich nabídka mě inspirovala k sestavení malého katalogu. Mezi „druhy“ oněch forem je ta imerzivní (typu vlastního Pomezí či Domu v jabloních) ještě nejtradičnější, neboť zachovává základní charakter divadla, živé setkání herců s diváky. Divák – což je „prvek“, který tyto paralelní formy spojuje – se však mění na aktivního partnera, dalo by se říct aktéra, když si pod tím slovem představíme spíš než herce hráče (a nemusí jít ani o vyslovený larp, tedy nikoliv divadlo, nýbrž hru, i když i tu si na Pomezí dopřávají).
/…/ Ze sestavy produkcí, o nichž zde bude řeč, je Vnitroměsto nejnovější. Pomezím produkovaný rezidenční projekt studentů Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU se – odsunut karanténou z původního dubnového termínu – dočkal premiéry na začátku června 2020. Jde – praví propagační text - o dvouhodinovou „inscenovanou procházku napříč rozmanitými lokalitami pražské Florence“. Cílem je „zcitlivět vnímavost diváků“, což se podle mého soudu daří, byť ne vždy se stejnou intenzitou./…/
/…/ Za dveřmi čp. 21 nese v programu Pomezí označení NARATIVNÍ INSTALACE. Vybavil se mi festival divadla bez herce, který uspořádala Doubravka Svobodová v 80.letech minulého století v Divadle v Řeznické. Co byla tehdy legrace, je dnes seriózní forma. V díle, které zabírá jedno z pater sídla Pomezí, domu v ulici Za Poříčskou bránou 7, se během prohlídky, na kterou máme 80 minut, setkáme jen s instruující uvaděčkou a možná s pár diváky. „Vyprávěcí výstava“ - typická pro bluďišťoidní prostory imerzivního divadla – ve mně vyvolala pocit, že jsem se změnil na Gullivera mezi obry. Ocitl jsem se totiž v domečcích pro panenky nebo ještě přesněji ve zvětšených divadelních maketách. Každá má svůj ráz. Může to být les se spadaným listím, kde mezi kmeny jsou i dva psací stoly a kde je k nalezení řada nepatřičných, spektakulárních předmětů: dopisů, knih, papírových šipek s výhružnými nápisy. Nebo labyrint z miniaturních kumbálů bez oken, z nichž se lze ven dostat, jen když člověk projde nějakou skříní. Nebo bludiště složené ze zrcadlových stěn a záclon z pomalovaného a popsaného lehounkého tylu. Nebo skutečný pokojíček pro panenky, plný plyšových hraček, celý růžovo-modrý jak cukrárna a přesto představující válečné kolbiště a jeho hrdiny. /…/
/…/ Pod označením 1:1, rozuměj jeden na jednoho (jedna na jednu), uvádí Pomezí již pěknou řádku „divadelních“ miniatur. Z těch, které měly – jako Za dveřmi čp. 21 – premiéru loni v říjnu v rámci Pomezím pořádaného Festivalu intimního divadla, a znovu se hrály po karanténě na konci sezony, to byl např. 35 minut trvající duet Milý Karle!, který bych nazval KORESPONDENČNÍ IMPROVIZACÍ./…/
/…/ Pod názvem Výlety! se neskrývá procházka, ale další stolní hra 1:1. V rámci dílny nazvané Divadlo do kapsy vznikla miniatura (cca 15 minut) inspirovaná – hlásá programový text – východoasijskou naukou o živlech. Cíle, vnímání všemi smysly, je dosaženo jen částečně. /…/
/…/ Necelou půlhodinu trvající Veduty měly na Pomezí premiéru v roce 2017 a divák s aktérem (či aktérkou) při nich v šuplíku mezi sebou vytvářeli tah po tahu podivnou krajinu z nejrůznějších, často nepříliš „vhodných“ předmětů. Šlo o tichou, s absolutní vážností provozovanou dětskou hru, stěží interpretovatelnou báseň beze slov, v níž by zapálený teoretik mohl objevit PARTII SCÉNOVÁNÍ, jež z diváka činí spolutvůrce abstraktní reality. /…/
/…/ Ještě o třináct let starší byla Etiketa (Etiquette) britské Rotozazy. Ona třicetiminutová miniatura pro dva byla přeložena do 17 jazyků a ještě víc bylo zemí, kde se hrála. Česká verze byla poprvé uvedena v dubnu 2012 v rámci tzv. Sdíleného prostoru Pražského Quadriennale, a to v několika kavárnách a za provozu. Já ji např. absolvoval v kavárně Divadla Na zábradlí./…/
/…/Produkce, kterou jsem si nechal na závěr, neboť mě ze všech zmíněných přišla nejsugestivnější, je AUDIOWALK, kdy je „divák“ veden pouze hlasem z nahrávky. Název zní Nad městem a jde o hodinovou procházku pražskou Libní. Podmínkou je, absolvovat ji sám./…/

celý text ke stažení

Vnitroměsto, námět a režie Ludvík Píza a kolektiv, rezidenční projekt KALD DAMU, Pomezí, 2020
Za dveřmi čp. 21, námět Barbora Klapalová, koncept a realizace B.Klapalová, Ondřej Levý, Martin Sucharda a Matěj Sybr, Pomezí, 2019
Milý Karle!, autoři Jindřiška Dudziaková a Marie König Dudziaková, Pomezí, 2019
Výlety!, autor a herec Jakub Hojka, Pomezí, 2019
Veduty, autoři a herci Vendula Bělochová a Honza Tomšů, Pomezí, 2017
Silvia Mercuriali a Ant Hampton: Etiketa, Rotozaza, 2004
Nad městem, scénář, režie a zvukový design Kateřina Součková, 2019