Tomáše Dianišku evidentně fascinuje téma hrdinství. Přesněji, to neokázalé. Hrdinství jednotlivce, jenž je nucen čelit výrazně nelehkému osudu, nezřídka vinou určité „nepřijatelné“ výlučnosti i dějinné nespravedlnosti, často v podobě totalitního, znelidšťujícího systému. S následky nacistické či komunistické ideologie se musela potýkat skautská vedoucí Bedřiška Synková v Mlčení bobříků, titulní postava Bezrukého Frantíka či transsexuální Zdena Koubková v ostravské inscenaci Transky, body, vteřiny. Ve své nové hře 294 statečných, kterou si sám režíruje ve velkém sále Divadla Pod Palmovkou, staví Dianiška do centra dění nacistickou totalitu a namísto jednotlivce vyzdvihuje hrdinu kolektivního-členy protinacistického odboje, zavražděné nacisty v rámci druhé heydrichiády za napomáhání parašutistům, kteří atentát na říšského protektora Heydricha spáchali.
Dianiška je v souvislosti se svým oblíbeným tématem zvyklý balancovat na hraně mezi vážností, jíž vzdává hrdinům nezastíraný hold, a která leckdy nemá daleko k vyloženému patosu, a nadsázkou, s níž onu přeušlechtilost shazuje. Použitá hyperbola pak mívá formu různých groteskních blasfemií, uhozených, nekorektních, i záměrně „nablblých“ fórků, jakožto i parodie a odkazování na různé popkulturní předobrazy, především „pokleslejšího“ žánru. I 294 statečných nese podtitul „akční béčko o hrdinech operace Anthropoid“. Oproti proklamaci a ve srovnání s předchozími Dianiškovými počiny je ale „béčkového“ v inscenaci vlastně pomálu, spíš jako uzemňujícího koření, tak akorát aby autor hrdinství polidštil, stáhnul z výšin, aby své publikum nezahanboval. /…/
celý článek ke stažení
Tomáš Dianiška: 294 statečných, režie Tomáš Dianiška, Divadlo pod Palmovkou, 2020