Divadlo = dům zázraků
mezinárodní festival krátkých produkcí
divadlo – hudba – tanec – loutky ... a jiná kouzla
Název tohoto festivalu přejímá titul bezmála stoleté knížky krátkých próz Gilberta Keithe Chestertona. V určitém smyslu je Chesterton duchovním otcem tohoto festivalu. V zásadě jde o téma paradoxu mylného vidění: „Věci“ (předmětné i jiné) nemusí být takové, jak nám naše oči (či předsudky) napovídají. To, co se nám jeví zašlé, šedivé, nehezké a MALÉ, může být ve skutečnosti nové, plné barev, krásné a OHROMNÉ. Diváci by tady měli mít pocit, že čas probíhá jinak než normálně: i když jde o přecházení sem a tam různými prostory domu a o krátké produkce, měl by čas utíkat pomaleji, než obvykle.
Jde o krátké, vesměs se v programu opakující (někdy zcela, někdy ve variantách, někdy na pokračování) produkce nejrůznějších žánrů, jako činohra, loutky, tanec, pohybové divadlo, ale i film, hudební vystoupení, výtvarné instalace, recitace, autorské čtení či improvizace, vždy pro adekvátní, tedy spíš malý počet diváků. Nic z toho, co divák potká na pouti celým domem, netrvá déle než půl hodiny. Někdy jen pár minut. Něco je určeno pro desítky diváků, něco pro diváků pár a někde může být divák s aktérem sám. Diváci dostávají „jizdní řád“, který je orientuje v tom, co a kdy se hraje. Sami si pak vybírají čeho a kdy se účastní (někdy i aktivně).
Od roku 2006 proběhlo 6 ročníků, čtyři v Divadle Na zábradlí v Praze, jeden ve Střelnici Českého Těšína (a to v rámci festivalu Divadlo na hranici/bez hranic) a jeden v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu. Festival nemá pravidelnou „periodicitu“, pročež se v některých letech nekonal, v jednom roce proběhly naopak hned „ročníky“ dva. Pro konání festivalu je nutná budova s množstvím různých prostorů, kde se dá souběžně hrát (v Divadle Na zábradlí se hraje např. nejen ve třech divadelních sálech budovy, ale i ve foyeur, v šatně, ve sklepě, v kancelářích či v dílně divadla).
FESTIVALY