Zaráz ve zvířecí říši (Farma zvířat a Racek)

Osmý ročník festivalu Zaráz dal na začátku ledna opět možnost Městskému divadlu Zlín a Slováckému divadlu Uherské Hradiště představit průřez svým repertoárem odborné kritice a studentům uměleckých škol. Každé z divadel přispívá do festivalového programu trojicí inscenací. Z letošního výběru působily nejambicióznějším dojmem adaptace alegorie Farma zvířat George Orwella, kterou v Uherském Hradišti připravil slovenský režisér Dodo Gombár, a nový pohled na klasické Čechovovo drama Racek, s nímž přišel zlínský umělecký šéf Patrik Lančarič.

jak snadno se rodí diktatura Pro režiséra Doda Gombára se uherskohradišťská Farma zvířat stala už druhou adaptací Orwellova díla v krátké době. (Není bez zajímavosti, že prvního českého divadelního zpracování se Farma zvířat dočkala právě v Uherském Hradišti, kde měla premiéru 4.12.1993 v režii Igora Stránského.) V lednu 2023 měla v pražském Švandově divadle premiéru jeho dramatizace románu 1984. Ta převedla Orwellovu knihu na divadelní prkna celkem podrobně a srozumitelně, čtenáře románu ale neměla šanci ničím překvapit. Únavná tříhodinová stopáž a pomalé tempo navíc spolehlivě tlumily veškeré emoce.
Přepálenou délku má smíchovská inscenace společnou s tou slováckou, jinak je ale Farma zvířat o poznání zdařilejším přepisem, který dokáže neveselé téma pojednat i s osvěžujícím humorem.
K zásadnímu posunu oproti předloze dochází hned na počátku, inscenace totiž začíná úplně jinde než kniha. Úvod je rámován jako tisková konference, na níž chtějí představitelé zvířecí říše zprostředkovat médiím informace o své revoluci na farmě pana Jonese a přinést vlastní pohled na bitvu u kravína. Tento chronologický posun je zároveň výraznou změnou optiky při pohledu na celý proces formování zvířecího společenství, divák totiž nevidí žádné revoluční odhodlání ani nadšení po vítězné bitvě. Dostáváme se rovnou do fáze, kdy opadla všeobjímající soudržnost a veskrze pozitivní náladu střídají první problémy, jež nové společenské zřízení přináší. Tiskovka je chaotická, každý se snaží vzít si slovo a upozornit na své problémy. Tipoval bych ovšem, že chaotičnost je režijním záměrem, který může odkazovat i na nedávné covidové období, kdy nesrozumitelné tiskové konference patřily k zásadním událostem společenského dění. Přímé odkazy sice nezazní, ale vzhledem k tomu, že se Gombár obvykle aktualizacím nevyhýbá, lze jistou inspiraci předpokládat. Režisér také do zmíněné scény vnáší prvky, které v předloze zcela absentují. Kromě domácích hospodářských zvířat se na tiskovce objevuje i lev Lenny (Tomáš Žilinský), jenž je pojat jako rocková hvězda přijíždějící (patrně za značný obnos) podpořit své soudruhy. Čiší z toho upocená snaha nového režimu o světovost, která má dodat vedoucím představitelům na vážnosti a legitimizovat jejich vládu?

ZPĚT K OBSAHU ČÍSLA / ZPĚT K AKTUÁLNÍMU ROČNÍKU