1.
Do chodby se opatrně po špičkách vplíží Jiřina s nákupní taškou. Když zavírá dveře, ozývá se zvenku bzukot, který nechává za sebou. Uvnitř je ticho. Obezřetně se rozhlíží. Když dojde k závěru, že je vzduch čistý, vezme z tašky šišku métského salámu a začne ji opatrně – aby nebylo nic slyšet – rozbalovat. Trvá to dlouho a je to činnost, která je v něčem nesnesitelně úmorná – a v něčem zábavná. Když svým supertichým způsobem konečně salám rozbalí, ukousne si z něj. Takové blaho! Obal velmi, velmi opatrně nasouká do kapsy.
S plnou pusou začne vysvětlovat.
Jiřina: Taková delikatesa… A přitom se tak špatně shání… V obchodech ho dneska skoro nemají, věřili byste tomu? Velké obchody – o těch vůbec nemluvím, ale chybí i v malých samoobsluhách. Přitom lidi métský salám milují. Nemůžou se ho nabažit. Ani po všech těch letech! Pořád ho chtějí, pořád. Jsou na něj zvyklí. Je pro ně důležitý, fandí mu. Po všech těch letech! Děvčata v naší samoobsluze to naštěstí vědí a pravidelně hlásí nadřízeným, že je po něm velká poptávka. Prý jsme na prvním místě v republice, co se spotřeby métského salámu týče. To je, co? Aspoň v něčem. Děvčata za to prý dostala dokonce nějaký bonus. Doufám, že aspoň pořádně tučný.
(Jiřina šišku snědla, teď už chce vytáhnout druhou. Jenže její počínání přeruší zvuk kroků. Jiřina se vyděsí a schová salám do tašky. V rychlosti se snaží zaujmout uvolněnou, nonšalantní pozici, aby to vypadalo, že už je doma nějakou dobu. Bere do ruky první knížku z knihovny, po které hmátne. Otevře ji. Vtom do místnosti vstupuje Kamila. Podezřívavě se rozhlédne, něco jí tu nesedí, Jiřina se na ni nevinně usměje.)
Vyspala ses?
Kamila: Sedm hodin čtyřicet dva minut
devadesát šest procent cíle
ještě čtyři procenta ke stoprocentní síle.
Dřela jsem jak kůň!
Ale ještě je kam růst, co zlepšit.
Průměrná tepovka šedesát pět BPM.
REM fáze dvacet a půl procenta, ideál pro mozek.
Hluboký spánek šedesát devět minut.
Zregenerovaná jak baterka po nabití. Svítím, jiskřím, tepu zdravím!
Spánková efektivita osmdesát osm procent. Saturace kyslíku devadesát osm procent.
Jiřina: Takže to znamená…
Kamila: Znamená to, že podle náramku ještě nejsem mrtvá.
Jiřina: To ti moc přeju, Kami!
Kamila: Neumírat je teď můj fitness cíl. Tady jsem si to zadala, vidíš? Úžasná věcička.
Jiřina: Jsem na tebe tak pyšná.
(Začíná se ozývat bzukot, tiše. Ale nepřestává.)
Kamila: Už zase.
Jiřina: Co?
Kamila: Slyšíš to?
Jiřina: Co?
Kamila: Bzukot.
Jiřina: Náramek?
Kamila: Ten jen pípá a vyčítá. Zamykalas?
Jiřina: Ne.
Kamila: Ne?
Jiřina: Vždyť jsem ven vůbec necourala, dveře neodemykala!
celý text najdete pouze v tištěném vydání
ZPĚT K OBSAHU ČÍSLA / ZPĚT K AKTUÁLNÍMU ROČNÍKU