Kam se poděly dušičky? (Festival Nekropolis 2021)

Divadelně-hudební festival Nekropolis má místo i čas konání přímo vetknuté do svého názvu. Tradičně se totiž odehrával v dušičkovém čase v žižkovském Paláci Akropolis. Letošní čtvrtý ročník se ovšem konal až o dva týdny později. Vyvaroval se tak nepříjemnosti z předchozích let, kdy se termínově překrýval s jiným pražským festivalem loutkového divadla, Přeletem nad loutkářským hnízdem.
Nezůstalo však jen u posunu data konání. Rezignace na leitmotiv smrti se letos přenesla i do dramaturgie festivalu. Smrt je samozřejmě značně široký pojem a s trochou dobré vůle by se dala jako téma vystopovat ve skoro každé inscenaci. Ale to je právě ten problém. Je-li dramaturgické vymezení pojato tak široce, že se pod něj schová skutečně cokoliv, a oříškem by bylo spíše hledání titulů, které mu neodpovídají, není pak již samo vytyčené zadání trochu zbytné? U Nekropolis je to ale škoda, protože tím festival přichází o značnou část své atmosféry i specifičnosti. V počátcích festivalu rozhodně nebyla tato dramaturgická rozvolněnost tak zřejmá. V programu minulých ročníků nalezneme například KAR Fekete Seretlek, který spojuje výjevy z Tolstého Anny Kareniny do rámce smuteční večeře, RAW Edity Valáškové a Šimona Dohnálka sledující dvě nemocniční lůžka, na nichž se končí lidské životy, nebo Prokletí rodu Gordonů Studia Damúza, ve kterém za pozoruhodných okolností dochází k vraždám na šlechtickém panství.
Přesto není skladba programu náhodná a kritérium výběru se zdá být zřejmé. Místo Nekropolis by se festival mohl přejmenovat na Matija Solce and Friends. Ústřední osobností a hvězdou je totiž už od počátku festivalu slovinský loutkář Matija Solce; a to jak v divadelní, tak v hudební sekci. Osu přehlídky tvoří pozoruhodný počet hudebních i divadelních uskupení, v nichž je Solce aktivní, a program doplňují (řečeno bez jakéhokoliv despektu) jeho přátelé nebo studenti. Nejde přitom o žádnou druhou ligu. Solce je ztělesněním kočovného loutkáře globalizovaného světa a dokáže tak do Prahy přivést osobnosti jako specialistu na italský typ maňáskového divadla s Pulcinellou Gianlucu Di Mattea nebo původem izraelskou star objektového divadla Ariela Dorona. Dalším na seznamu letošních hostů byl Husam Abed, v Praze usazený absolvent DAMU původem z Jordánska, několika uvedení se dočkala i veleúspěšná komorní loutková inscenace pro šest diváků Prefaby Jakuba Maksymova a Dominika Migače a studenti KALD DAMU představili výsledky Solceho workshopu v inscenaci na pandemické motivy s názvem DEMASK. Sám Solce uvedl již několikátou „premiéru“ inscenace Život pod psa inspirované Karlem Čapkem a Dášenkou, s Fekete Seretlek poodkryl divákům work in progress Exit a festival zakončil příběh slovinského legendárního pašeráka Martina Krpana The Hatchet v podání Teatru Matita.