SAD 1/2014

summary 1/2014

První číslo dvacátého pátého ročníku přináší jako tradičně kompletní anketu kritiků pořádanou časopisem Svět a divadlo a také výsledky Cen Alfréda Radoka, které jsou na jejím základě vyhlašovány. Esej Miroslava Petříčka „Vyšetřování ve věci detektivky“ doprovází překlad prvního úryvku z práce Luca Boltanskiho „Záhady a spiknutí“ a zahajuje ročníkový cyklus „Vyšetřování a spiknutí“. Blok „Racek a jiní ptáčci“ se věnuje vybraným českým inscenacím a začíná jej Marie Reslová rozborem Čechovova Racka, režírovaného v Dejvickém divadle Michalem Vajdičkou („Racek v dejvické obrazárně“). Vladimír Mikulka a Jakub Škorpil recenzují inscenace Jiřího Havelky: Poslední trik Georgese Mélièse uvedený v královehradeckém Draku („Umění nechat se okouzlit“) a dokumentární inscenaci Dechovka připravenou divadlem Vosto5 a hosty („Obrazy z dějin obce dobrodínské“). Blok uzavírá Jan Kerbr recenzí inscenace Divadla Na zábradlí Šedá sedmdesátá autorů Dory Viceníkové a Jana Mikuláška („Čekání v tichu bezčasí“). Blok „Spitfire deviace s krizí“ obsahuje článek Vladimíra Mikulky o inscenacích Spitfire Company Krevety à la indigo a Antiwords („Mezi divadlem sebou samými“) a esej Calvina Cohna „Kosmická imaginace“. Operní blok „Všude žije Itálie“ přináší rozhovor s režisérem Davidem Poutneyem („Nemůžete být živi z minulosti, pokud nenasytíte minulost“), recenzi jeho pražské inscenace Verdiho Simona Boccanegry (Rudo Leška: „Lacno, rýchlo, svetovo“) a článek Michaely Mojžišové „Talianska klasika v Taliansku“ vracející se k Rossini Opera Festivalu v Pesaru a Bergamo Musica Festivalu. V bloku „Drama na britské půdě“ píše Dana Silbiger-Sliuková v článku „Teroristi, mafiáni a anarchisti“ o třech dramatických novinkách uvedených v Traverse Theatre: Greigových Událostech, Harrowerově Ciaře  a Tajném agentovi theatre O a Matthew Hurta. Radka Kunderová („Othello za časů politické korektnosti“) se pak věnuje Hytnerově inscenaci Othella uvedené v londýnském National Theatre s Adrianem Lesterem v titulní roli. O inscenacích prezentovaných na izraelské showcase International Theatre Exposure & Isra-Drama 2013 píše v bloku „Izrael má téma“ Michal Zahálka („Divadlo v nejisté zemi“) a v závěrečném bloku „A Holandsko Minsk“ představuje v článku „Pošleme na vás muže z Minsku!“ Petra Prins inscenaci Muži z Minsku uvedenou nadací De Oorkaan a Mitangi Quartet. Hrou tohoto čísla je na objednávku SADu napsaná loňského laureáta Cen Alfréda Radoka za nejlepší původní hru píšícího pod pseudonymem S.d.Ch. nazvaná Univerzální toaleta (hra o ceny). Číslo uzavírá Comedy Mix, který bude letos výhradně italský a zahajuje ho komik a politik Beppe Grillo, dopis čtenáře reagující na tzv. Noc autorů, představující scénickými čteními finalisty dramatické soutěže o Cenu Alfréda Radoka, tradiční „Kaleidoskop zvěstí ze světa“ a „Obsah ročníku 2013“. Dílem nazvaným „Galaktický červ“ začíná nový komiks autorů Petra Vodičky a Hynka Dřízhala „Morcec a Hádry“.

Ceny Alfréda Radoka Každoroční ankety pořádané časopisem Svět a divadlo se letos zúčastnilo 78 kritiků. Inscenací roku 2013 se stala Zlatá šedesátá aneb deník Pavla J. Podle deníků filmaře Pavla Juráčka, ji připravila Dora Viceníková s Janem Mikuláškem, který ji i režíroval. Premiéru měla v brněnském Národním divadle – Divadle Reduta a v současnosti ji uvádí i pražské Divadlo Na zábradlí, kam se tým z Reduty, tedy Viceníková, Mikulášek a Petr Štědroň loni přestěhovali. Za nejlepší ženský herecký výkon ocenili kritici Terezu Vilišovou v roli Amy ve Špinarově inscenaci Mého romantického příběhu D.C. Jacksona uvedené v ostravském Divadle Petra Bezruče. Cenu za nejlepší mužský herecký výkon získal Karel Dobrý za roli opričníka Andreje Daniloviče v adaptaci Sorokinova Dne opričníka, kterou pro Studio Hrdinů připravila režisérka Kamila Polívková. Divadlem roku se stala ostravská Komorní scéna Aréna a nejlepší poprvé uvedenou českou hrou roku je Plejtvák Milana Šotka, který ho napsal pro „svoje“ generační divadlo Cabaret Calembour. V kategorii scénografie roku zvítězil Martin Chocholoušek se scénou k Drábkově úpravě Šamberkova Jedenáctého přikázání uvedené v pražském Národním divadle. Hudbu roku napsal jazzman Emil Viklický k inscenaci Jana Nebeského Kabaret Shakespeare. Talentem roku je herec Patrik Děrgel, přičemž hlasující oceňovali zejména jeho výkon v hlavní roli Špinarovy inscenace Hamleta v pražském Švandově divadle. Jako tradičně dávali kritici také hlas největšímu zážitku ze zahraničního divadla a nejvíce jich získala inscenace Stephana Kimmiga Oidipus. Město, se kterou se berlínský Deutsches Theater představil na loňském Pražském divadelním festivalu německého jazyka.

Mezi divadlem a sebou samými (Spitfire Company hraje o pivu a krevetách) Ve dvojici inscenací skupiny Spitfire Company jsou představeni oba její režiséři, Petr Boháč a Miřenka Čechová, i stylový rozsah v jakém se toto divadlo pohybuje. Boháčovy Antiwords nabízejí klauniádu volně inspirovanou Havlovou Audiencí. Roli Havlova alter ega Ferdinanda Vaňka i Sládka, který svého režimu nepohodlného zaměstnance přemlouvá, aby donášel sám na sebe, hrají dvě mladé ženy s velkými celohlavovými maskami. Antiwords jsou v souladu s názvem téměř zbavené původního textu, a mizí také většina nuancí, které autor do své slavné aktovky vložil. Zároveň však přímo citují repliky z legendární dobové nahrávky, ve které kromě Pavla Landovského (jehož slova se v představení ozvou z reproduktorů) vystupoval i sám autor. Stejně důležitý jako nerovný souboj obou protagonistů je i to, jak inscenace rozehrává téma vztahu současné generace divadelníků k době, ve které se toto absurdně příznačné setkání odehrálo. Krevety à la indigo jsou dílem režisérky Čechové (Boháč napsal scénář) a ukazují spíše taneční, ironicky erotickou a feministickou polohu Spitfire Company. Velmi volnou inspirací byla čtveřice meziválečných surrealistických umělkyň a hlavním tématem je vzpoura utlačovaných žen proti nadvládě maskulinní společnosti. Hlavní síla inscenace však spočívá spíše ve schopnosti vytvořit působivé taneční a výtvarné obrazy, doprovázené živě hraným tangem francouzského dua Cécile Da Costa a Mathieu Gautron.