Tvorba režiséra Štěpána Gajdoše zahrnuje vysoký počet inscenací pro děti a mládež. Pro nejmenší diváky vytvořil v rámci Studia Damúza loutkové inscenace Řeka (2020) a Dezert (2024), v červnu 2022 uvedl v Divadle Polárka inscenaci Město v noci pro publikum od pěti let. Na výrazné výtvarné podobě města, jež v noci ožívá, se podílela scénografka Alžběta Kranich Uhlíková. Gajdoš s ní spolupracoval i na svém posledním dětském projektu Gaga v Malém divadle v Českých Budějovicích, kde od října roku 2023 působí jako kmenový režisér. Inscenace seznamuje diváky od tří let s environmentální tématikou a skrze poetické putování osmadvaceti tisíc gumových kachniček, jež smetla silná bouře do Tichého oceánu z nákladní lodi mířící z Hongkongu do USA, buduje jejich vztah k životnímu prostředí.
Cestou autorské tvorby a aktuálních témat se Gajdoš vydává i ve svých titulech pro náctileté. Inscenace Poprvé, uvedená na konci minulé divadelní sezony v brněnském Divadle Polárka, zpracovává pro věkovou kategorii od třinácti let témata, která by měla obsahovat sexuální výchova. Nejnovější Gajdošova premiéra pro publikum od čtrnácti let Born This Way uváděná v Malém divadle v Českých Budějovicích se zaměřuje na hledání identity, především té genderové a sexuální. Obě inscenace ohledávají témata, která se mladistvých bytostně dotýkají a která i přesto bolestivě absentují ve standardní výuce a vzdělávacích programech (či jsou, v celosvětovém měřítku, přímo zakázána). Zvýšením úrovně sexuální výchovy na českých školách se zabývá například organizace Konsent, jež boří mýty o sexu a sexuálním násilí a s jejíž odbornou pomocí inscenace Poprvé vznikla. Poučenost tvůrčího týmu dokazují i metodické listy, které jsou rodičům, pedagogům i mladistvým k dispozici pro hlubší porozumění problematiky obsažené v inscenaci.
když někdo nechce avokádo, nedávej mu avokádo Spolupráce s organizací Konsent se nepromítá jen do zřetelného informačního zázemí tvůrčího týmu, ale i do samotného obsahu inscenace Poprvé. Jedenáct různých postav v ní zažívá rozličná „poprvé“. Do příběhů o prvních sexuálních zkušenostech se promítají přesně ta témata, která v sexuální výchově mnohdy chybí, šíří se kolem nich dezinformace a stereotypní představy nebo která zastírá stigma (jako například debaty o pohlavně přenositelných chorobách). Podobné nánosy nepravd obalují třeba tvrzení, že by muži měli mít z podstaty větší chuť k sexu než ženy, nebo že musí první sex vždycky bolet, případně končit orgasmem. Chybná představa o panenské bláně, která je ve skutečnosti pružnou tkání, představuje další faktor, jenž může negativně ovlivnit vstup mladých lidí do sexuálního života. A když řádnou sexuální výchovu předchází setkání s pornografií, může s reálnou zkušeností přijít řada rozčarování a nedorozumění.
Dočetli jste 10% procent článku, celý je k dispozici jen držitelům e-předplatného, které si můžete zajistit zde
Pokud máte předplatitelský login, tak se prosím přihlaste.
Článek bylo možné odemknout do úterý, 29. dubna 2025.
ZPĚT K OBSAHU ČÍSLA / ZPĚT K AKTUÁLNÍMU ROČNÍKU