DĚKUJEME
Jiří Adámek Austerlitz, jeden z nejvýraznějších divadelních režisérů nezávislé scény, se ve své tvorbě věnuje tvarům kombinujícím divadelní a hudební postupy. Propojuje hudební strukturu se svébytným přístupem k řeči. Ta se na jevišti rozpadá, přechází od mluvy ke zpěvu či naopak, střídavě nabývá a pozbývá významu, přičemž je v inscenacích prostřednictvím stylizace kladen důraz na její rytmičnost a zvukomalebnost. V divadle Alfred ve dvoře uvedl Adámek Austerlitz na podzim tohoto roku hned dvě premiéry: Předřeč šelmy a Matko boží, vyžeň Putina. Má ale vazby také na rozhlas, hudební tělesa a skladatele, pro něž napsal několik operních libret.
Divadelní jazyk na pomezí scénických koncertů, hudebních aranží a novodobých oper rozvíjí především prostřednictvím skupiny Boca Loca Lab fungující od roku 2006. Platforma pracující s principy voicebandu se soustředí na scénické tvary, které vycházejí z hudební kompozice a experimentují s textem a hlasovým projevem. V projektech skupiny se také objevuje minimalistické herectví a specifické zacházení s objekty, na něž mají vliv principy loutkářství i výtvarného konceptualismu. Literární předlohu se skupina poprvé pokusila zpracovat formou voicebandové kompozice v inscenaci Máj (2019). Na tuto linku navázala letošní premiéra Předřeč šelmy, která vznikla ve spolupráci s Orchestrem BERG a skladatelem Petrem Horou. Ten se ve svých skladbách zaměřuje na hlasový projev, a to jazykový i mimojazykový.
Dočetli jste 10% procent článku, celý je k dispozici jen držitelům e-předplatného, které si můžete zajistit zde
Pokud máte předplatitelský login, tak se prosím přihlaste.
Článek bylo možné odemknout do pondělí, 10. listopadu 2025.
ZPĚT K OBSAHU ČÍSLA / ZPĚT K AKTUÁLNÍMU ROČNÍKU
