Divadlo z globálního Jihu

Nebývalý rozmach mezinárodní spolupráce, která v Česku získala masivní podporu z Národního plánu obnovy, evropského finančního mechanismu oživení po pandemii COVID-19, umožnil realizovat řadu projektů i s partnery, kteří nejsou za obvyklého provozu snadno dosažitelní. Na podzim roku 2022 uspořádal Institut umění – Divadelní ústav v rámci proexportních aktivit návštěvu české delegace profesionálů z oblasti scénických umění PerformCzech ProVisit Mexiko, která vyústila do showcase českého experimentálního divadla v Mexico City v září 2023. (Konal se v Museo Universitario del Chopo, které spadá pod Národní autonomní univerzitu v Mexiku a v jeho programu byly představeny produkce divadla Alfred ve dvoře a pole performativního umění CED Terén. ) V témže roce proběhla také PerformCzech ProVisit Chile během festivalu Santiago a Mil, o které jsme psali v čísle 4/2023 a na kterou navazuje letošní spolupráce českých a chilských dramatiků inspirovaná totalitními režimy vládnoucími v obou zemích v druhé polovině dvacátého stolet í(Spolupráce Institutu umění – Divadelního ústavu s Teatro Nacional Chileno.) a workshopy souboru 8lidí zaměřené na dokumentární, objektové a participativní divadlo. (Spolupráce Institutu umění – Divadelního ústavu s Universidad de Chile a Universidad de Valparaíso.) Letos měli čeští divadelníci možnost objevovat současnou scénu dalších latinskoamerických zemí v rámci 21. Světového kongresu Mezinárodní asociace divadla pro děti mládež (ASSITEJ) na Kubě a na třech festivalech zaměřených na dětské či mladé publikum v rámci PerformCzech ProVisit Brazílie. Česká profesní scéna divadlo v těchto zeměpisných šířkách stále spíše objevuje, nicméně je pravdou, že na Ameriku Severní či Jižní v současné době s vidinou lepšího potenciálu a podmínek pro tvorbu i výměnu cílí iniciativy i dalších evropských hráčů, kteří se obávají nepovzbudivých ekonomických i politických vyhlídek na starém kontinentě.
„Conquista“ však zatím přichází spíše z opačného směru, tedy z tzv. Nového světa, alespoň soudíc dle posledního ročníku Festival d’Avignon (poznámka redakce: V SADu 5/2024 o avignonském festivalu psali Anna Klimešová a Halilm Ibrahim Yildiz  - Festival d’Avignon 2024) a Esther Bol - Au-déla)., který otevřel značnou část svého programu divadelníkům ze španělsky mluvících zemí. Nejvlivnější trendsetter mezi světovými divadelními festivaly pod uměleckým vedením portugalského režiséra Tiaga Rodriguese tímto přístupem razantně naplňuje literu projektu, který byl od svého založení Jeanem Vilarem v roce 1947 vždy vyhraněně politický.

mluvím, ergo jsem Koncept tzv. „hostujícího jazyka“ je jednou z hlavních linií kurátorského konceptu nového uměleckého vedení Festival d’Avingon, jimiž prosazuje ideje internacionalismu. V roce 2023 zde hostovala angličtina, španělština se stala hostujícím jazykem 78. ročníku. „Tím, že jsme pozvali spíše jazyk než zemi nebo kontinent, rozhodli jsme se vnímat svět jako spojený jazyky, a nikoliv rozdělený hranicemi. V době, kdy je v Evropě na vzestupu rétorika rozdělení, v Evropě, kde je oběh zboží volnější než oběh lidí, zůstávají jazyky prostorem svobody: k psaní v jiném jazyce není potřeba cestovní pas. Myšlenka jazyků je součástí DNA Evropské unie. Festival d’Avignon byl vždy festivalem slov, hledal ta správná slova a byl místem, kde si každý může se slovy hrát nebo diskutovat.“ (dostupné z: https://festival-avignon.com/en/guest-language-2024-350915)
Tiago Rodrigues si je síly slova dobře vědom, nakonec k jeho velkým talentům patří jak tvorba v oblasti činoherního divadla, tak značené rétorické nadání. Nepřekvapí proto, že tribunou demokratických myšlenek jsou pro něj nejen inscenace, ale celý festival. O tom svědčí například i prohlášení o roli kultury ve společnosti u příležitosti voleb do Evropského parlamentu nebo La Nuit d’Avignon, která nesla smělý podtitul „noc jednoty, noc mobilizace, lidová noc proti předpokládané nevyhnutelnosti vítězství krajní pravice“ a kde si osobnosti shromážděné na festivalu během masivní manifestace proti fašistickým tendencím Národního hnutí Marie Le Penové „přivolali“ vítězství levice ve francouzských volbách, které probíhaly shodou okolností právě v prvním týdnu letošního ročníku festivalu. Avignonská noc se uskutečnila 5.7.2024 v Papežském paláci dva dny před konáním druhého kola předčasných voleb do Národního shromáždění, které po vítězství francouzské extrémní pravice ve volbách do Evropského parlamentu vyvolal prezident Macron jako tah, od nějž si sliboval zastavit její další postup. Silnější mandát ve volbách nakonec nezískala středová koalice Spolu, jejíž součástí byla Macronova strana Vpřed, ale unie levicových stran.

ZPĚT K OBSAHU ČÍSLA / ZPĚT K AKTUÁLNÍMU ROČNÍKU