Evropské objekty v Ostravě (15. ročník Spectaculo Interesse)

válka divadlem Jedním z největších letošních „taháků“ hlavního, soutěžního programu patnáctého bienále festivalu loutkového a objektového divadla Spectaculo Interesse byla inscenace Diktatura ruského uskupení AKHE, které od začátku války na Ukrajině působí ve francouzském exilu. Z původní trojice performerů – Maxim Isajev, Pavel Semčenko, Nik Khamov – vystoupili na ostravské repríze jen dva. O to víc práce ovšem měli. A to doslova. Inscenace, jejíž název je dost vypovídající směrem k tématu i formálnímu zpracování, znázorňuje nejrůznější podoby útlaku a její scénografie vypadá jako vystřižená z pokroucené reklamy na Hornbach. Představení se navíc odehrálo v hale BrickHouse v Dolní oblasti Vítkovice, která celému zážitku poskytla ještě industriálnější, chladnější, nebezpečnější a ne-lidštější rozměr.
V hracím prostoru ve tvaru trojúhelníku vymezeném ze dvou stran vysokými stěnami nejspíš z překližky či jakési kartonovité hmoty stály pouze tři židle a stůl. Rozlehlými prostory duněla hlasitá, agresivní hudba. Podlahu pokrývalo několik centimetrů vody, do které v průběhu představení přitékala otvorem v zadním cípu trojúhelníku ještě pěna. Herecká dvojice v černých oblecích a papachách začala prostor plnit dlouhými dřevěnými latěmi. Pohybovala se jakoby rutinně, zdálo se, že pouze nám, diváctvu, uniká smysl a účel jejich počínání. Délka i váha latí jim přitom evidentně působila jisté potíže a bylo vidět, jak se pod huňatými čepicemi potí. Opíráním dřeva o jednotlivé židle a stůl vznikaly neustále se proměňující trojrozměrné obrazce, do nichž se navíc postupně zapojovali i samotní performeři. Oba nejprve spojili dvě latě k sobě, vytvořili past, mučidlo, do kterého následně sami vlezli, aby se poté několik minut snažili ze všech sil dostat ven – polámat latě a osvobodit se. Tento vyhrocený a surový souboj člověka s materiálem vedl k další snaze destruovat i ostatní, ležící latě. Klást je v prostoru tak, aby se na ně dalo skákat, aby se daly zlomit. Zvrácená sebepoškozovací hra se dřevem tím ovšem stále nekončila. Z polámaných latí si dvojice sponkovačkami poskládala dost nestabilně vyhlížející pěticípou hvězdu, na kterou pak jeden z nich vyšplhal a než se vrátil na zem, vystřídal ještě několik poloh na různých částech vachrlaté konstrukce. Podobných momentů se postupně objevilo víc – performeři tvořili v rámci představení živé obrazy, stavěli se do pozic a mizanscén a využívali přitom kusy nábytku i rekvizity (pirátské či tatarské šavle, transparenty na tyči).
Poslední část představení se nesla ve znamení totální destrukce. Tou dobou už vrstvy oblečení i pracovní rukavice obou mužů nasákly mýdlovou vodou, byly propocené a špinavé. Při akci s rearanžováním latí na sebe totiž v jednu chvíli nechali jako ve sprše v tenkém čůrku stéct jakousi tmavou tekutinu, která jim zamazala obličeje, brýle i šaty. Jednomu z nich odpadla při skákání po latích podrážka z boty, kterou odhodil někam do zakalené vody. Poté začali polámaným dřevem a vším, co se jim dostalo pod ruku, strhávat postranní stěny, dokud nezůstala jen odhalená železná konstrukce.
Při sledování představení se mi chtělo nechápavě kroutit hlavou jednak nad politickou situací v domovině performerů, jednak nad vším tím divadelním hnusem, který si na sebe dobrovolně vymysleli. Symbolické znázorňování útlaku, sebecenzury, strachu, úzkosti a tělesného strádání se stalo prostředkem, jak se zároveň se všemi těmito důsledky diktatury vyrovnat, očistit se. I divácky šlo o tělesný zážitek, při kterém se ve mně chvílemi probouzela agrese a chuť něco zničit. V závěru mne to při pomyšlení na všechnu tu vyplýtvanou vodu a zdestruovaný materiál přeci jen přešlo. Jenže v tomto případě asi nelze reflektovat inscenaci mimo kontext jejího vzniku a situace samotných tvůrců. Iracionální lidské jednání a zoufalá doba si nejspíš žádá podobně nekompromisní i umělecké činy. AKHE možná spíše než pro nás performovali proti vodě, dřevu, mýdlu, výškám, chemické barvě, promočenému oblečení, odpadlým podrážkám, bolavým svalům, špinavým brýlím a Vladimiru Putinovi.

ZPĚT K OBSAHU ČÍSLA / ZPĚT K AKTUÁLNÍMU ROČNÍKU