DĚKUJEME
Centrum experimentálního divadla v Brně
příspěvková organizace města Brna
Návrh koncepce
Doc. Břetislav Rychlík
Koncept na řízení Centra experimentálního divadla, příspěvkové organizace, je výsledkem společných úvah týmu, se kterým vstupuji do neveřejného výběrového řízení. Tedy s týmem pro Divadlo Husa na provázku s uměleckým vedením režisérkou a výtvarnicí Kamilou Polívkovou a dramaturgyní Viktorií Knotkovou a stávajícím vedením HaDivadla v čele s režisérem Ivanem Burajem a tajemnicí Annou Stránskou. Současně vycházím ze své čtyřicetileté divadelní praxe, dlouholeté spolupráce herce, autora a režiséra s CEDem a jeho dvěma divadelními soubory, HaDivadlem a Divadlem Husa na provázku, a ze svého působení pedagoga Divadelní fakulty JAMU.
CED se musí stát zastřešující organizací pro alternativní živou kulturu v Brně s ambicí přesahu do prostoru střední
Evropy. Veřejnou kulturní institucí, která naváže na svoje zakladatelské ideje, jako hnutí, které vytváří platformu pro umělecké projekty, přesahující samotný divadelní repertoár. Prostor pro osobnosti, které v mnohém vyšlapávají neotřelým, originálním, tvrdohlavým způsobem cesty ve svých profesích a současně prokazují schopnost provokativního myšlení a životnost svých počinů. To vše s plným vědomím společenské role a odpovědnosti této instituce. S vizí rozmanitosti by měl CED být integrujícím společenstvím. Vycházíme ze Strategie kultury a kreativních odvětví města Brna – Vize kulturního a kreativního Brna v roce 2050. Především z podpory špičkovosti, diverzity a rozvoje. Základními pilíři budou dva divadelní soubory, které musí mít jedinečnou a nenahraditelnou roli v divadelní nabídce města Brna. Ta vyrůstá z kořenů a z étosu i historické a umělecké role Divadla Husa na provázku a HaDivadla, ale je nám jasné, že nastal v mnohém čas na změnu. Aby mohlo divadlo plnit dobře svoji funkci, být nejen etalonem dění ve společnosti, ale také mít roli aktivního spolutvůrce tohoto dění, je nutné vedle samotného provozování divadla, které je cílem a smyslem, být současně i inspirační dílnou. K tomu účelu musí sloužit to, co se prozatím nazývá Projektem CED – my směřujeme k názvu Atelier CED.
CED by měl mít vedle administrativní složky čtyři základní struktury:
Znamená to tedy, že projekty CED nejsou odděleny od činnosti svých stálých scén – naopak, mají být organickou součástí jejich programu a dramaturgické koncepce a dokonce počítají (v rámci možností) s účastí členů obou hereckých souborů a stálých spolupracovníků. Vycházím přitom z oznámené zprávy o ukončení činnosti Divadla U stolu a budoucího nutného přestrukturování pozic uvnitř instituce.
Label CED je jedinou ze všech složek, která není složkou uměleckou, ale tvůrčím producentským jádrem organizace. Jeho úkolem nejsou účetní a správní operace (ty zůstávají na svých místech, jsou vykonávány jako doposud), ale producentská činnost, která podporuje výkon tří složek uměleckých (Atelier CED, DHNP, HaDivadlo).
Kreativní producentkou by od ledna 2019 byla Adriana Spišáková (viz životopis v příloze), výkonnou produkční Kamila Murlová.
Hlavní úkoly jsou:
(běžné „provozní granty“ nespadají do této kompetence, toto řeší Ekonomické oddělení)
CED by se měl stát logickým partnerem nezřizované brněnské kulturní scény. Měl by se stát platformou pro nezávislé a začínající divadelníky, stejně jako pro osobnosti spjaté s Brnem, provokativní hybatele kulturního života, překračující hranice žánrů. Vycházíme z priority A.1.4 uváděné ve Strategii kultury a kreativních odvětví města Brna – Vize kulturního a kreativního Brna v roce 2050, a to Podporovat tvorbu mladých a začínajících tvůrců. Dále se podle priority A.2.3 má cíleně využívat potenciálu kulturních aktérů a kreativců pro řešení problémů města. Atelier CED řídí ředitel CED.
Členy Atelieru CED jsou umělečtí šéfové DHNP, HaDivadla a dramaturgové divadel a současně i osobnosti, kterým jsme nabídli prostory a zázemí CEDu pro realizaci jejich počinů. Tyto osobnosti by v zastřešení a podpoře CEDu v počátcích rozvíjely svoje projekty, které by se po vyhodnocení první sezóny mohly více prolínat do paradivadelních aktivit obou souborů. Nebo přímo spolupracovat či inspirovat divadelní představení. Pro Atelier CED je k dispozici produkční a technická složka Label CED.
Kurátoři, kteří pro Atelier CED potvrdili svoje projekty:
V rámci Atelieru CED chceme do roku 2020 připravit podmínky pro vznik radikálního dokumentárního politického dramatu. Pokusíme se získat grant z V4 a iniciovat pro studenty uměleckých škol ze střední Evropy a nezávislé skupiny práci na politických tématech současnosti. Přehlídku výsledných prací bychom rádi zařadili do období kolem 17. listopadu (Rozrazil – Festival svobody) s navazující aktivitou Atelieru CED.
Počítáme se spoluprací s brněnskými nakladatelskými domy Větrné mlýny a Host (také Časopis Host). Kromě stávající spolupráce s festivaly typu Divadelní svět Brno a Setkání/Encounter chceme CED otevřít hostování progresivních uměleckých divadelních skupin podle výběru umělecké rady. Ze stávajících aktivit CEDu by bylo cenné pokračovat v projektu Pro Entree (residenční projekt pro čerstvé absolventy divadelních škol). Je nutné zajistit jeho dofinancování prostřednictvím grantů.
Do sezóny 2019/2020 však hodláme vstoupit s přicházejícím týmem. Dramaturgicky a inscenačně, jednou režií
Kamily Polívkové, jednou režií Břetislava Rychlíka a jedním hostem. Kamila Polívková i Viktorie Knotková mají své dlouhodobé závazky v zahraničí. Vzhledem k pozdnímu termínu dalšího kola výběrového řízení nebylo možno
závazky zrušit. Fyzicky mohou do divadla nastoupit až od sezóny 2020/2021.
Jejich reprízovost a technické zázemí zajistí produkční a technický tým Atelieru CED.
Ruku v ruce s touto změnou je nutno začít systematickou práci na výchově publika. HaDivadlo zahájilo kroky na vzniku brněnského Klubu mladých diváků. Připomínám i snahu iniciovanou pražským Národním divadlem a založení Asociace lektorů dramaturgie. Dílny pro pedagogy a studenty. Podle Strategie kultury a kreativních odvětví města Brna a opatření B.1.4. se má vytvořit systém podpory/koordinace stáží studentů a čerstvých absolventů kulturních a kreativních oborů v brněnských kulturních organizacích. V rámci této podpory bychom spolupracovali s JAMU a MU – především s Katedrou divadelních studií, eventuálně s dalšími uměleckými školami města (FaVU, konzervatoř).
Nutné je výrazné navýšení účelových investičních dotací. Dům pánů z Fanalu a Divadlo Husa na provázku potřebují opravu i investice do odpovídajícího technického zázemí, obdobně HaDivadlo.
Docílit navrhované organizační struktury.
Stát se moderní, konkurenceschopnou a mezinárodně integrovanou institucí.
Úvahy o budoucím směřování opíráme o původní vizi zakládajících členů DHNP, postavenou na myšlence budování širšího kulturního centra sdružujícího nejen profesionální divadelníky, ale i umělce jiných oborů a zaměření, přičemž nedílnou součástí tehdejšího konceptu byla snaha o udržování kontaktu s aktuálními tendencemi světového divadla. I my chceme DHNP otevřít vnějšímu světu a „cizím vlivům“ – kromě spolupráce s osobnostmi českého divadla by tedy podstatnou součástí jeho náplně měly být mezinárodní koprodukce a působení tvůrců a inscenačních týmů ze zahraničí. Důraz na mezinárodní projekty vychází z našich zkušeností a dlouhodobého působení na špičkových scénách a festivalech v zahraničí (Německo, Rakousko, Švýcarsko), zároveň však přirozeně navazujeme na naši činnnost spojenou s Pražským komorním divadlem (v Divadle Komedie) pod vedením Dušana Pařízka, s pražským Studiem Hrdinů a Theater Bremen.
Náš projekt považujeme za základ k vytvoření modelového příkladu moderně fungujícího divadelního domu, jenž buduje zázemí pro vznik a realizaci projektů přesahujících hranice města a regionu. Chceme vytvářet prostor pro vyhraněné a osobité tvůrčí přístupy, výklady a úhly pohledu na současné, ale i minulé dění ve společnosti, politice a kultuře. Chceme provokovat dialogy a střety mezi jednotlivými tituly, tvůrci a postupy. Nechceme pou‑
ze „bavit“ nebo nabízet jednoduše čitelný a jasně vymezený „názor“. V dnešní rozdělené společnosti považujeme za podstatné nabízet nejen tvůrcům, ale i divákům otevřený prostor pro konfrontaci, diskuzi a komunikaci. Věříme, že jedině tímto způsobem lze prohlubovat vzájemný respekt a podporovat schopnost vnímat, a tím pádem i akceptovat různé alternativy a menšiny – různé světy – jako součásti otevřené a demokratické společnosti. Klademe důraz na autorské projekty a současnou českou i světovou divadelní i nedivadelní literaturu. Nespoléháme na specifickou poetiku jednoho tvůrce či diktát jednoho názoru. Nabízíme rozmanitost forem i obsahů. Podporujeme mezioborové přesahy. Podstatná a sjednocující jsou pro nás témata – náš program stavíme na koncepční dramaturgii založené na tematických cyklech, často i přesahujících jednotlivé divadelní sezóny. Podporujeme osvětovou a publikační činnost a usilujeme o intenzivní kontakt a komunikaci s veřejností.
HaDivadlo pod vedením Ivana Buraje je naším rovnocenným partnerem, se kterým vedeme tvůrčí dialog a společně vytváříme podmínky pro rozvoj progresivního současného divadla přesahujícího svým směřováním a volbou témat či okruhu stálých spolupracovníků a hostujících umělců hranice města a regionu. S tím souvisí rozvíjení spolupráce s pražským Studiem Hrdinů, tedy nejen vzájemné hostování, ale především společné projekty a koprodukce.
Referenční dramaturgický plán Divadla Husa na provázku:
Nebo nových her vzniklých na základě programu Artists in Residence (viz dále). Kromě Dušana Pařízka bychom rádi spolupracovali s režiséry jako jsou Jan Nebeský, Ivan Panteleev, Miloš Lolić nebo Alize Zandwijk. Dalším plánovaným projektem je například dramatizace románu současného maďarského autora /.../, která vznikne ve spolupráci s vídeňským Přírodovědným muzeem a Volkstheaterem Wien a mohla by být uváděná v prostorách brněnského Anthroposu s hostující herečkou tmavé pleti Anjou Herden (Volkstheater Wien). (Jedná se o svéráznou variaci na témata jinakosti, ušlechtilosti a barbarství. Titulní postavou je černoch Angelo Soliman, který žil v 18. století ve Vídni a skutečně skončil jako vycpaný exponát v přírodovědeckém muzeu.)
Budoucí HaDivadlo chápeme jako divadlo pro náročného diváka, divadlo progresivních forem a náročné dramaturgie reflektující současnou komplikovanou společnost bojující o svoji demokratickou a humanistickou identitu. Základním východiskem naší práce má být silné téma rezonující v současnosti a co nejvěrnější ohledávání možností jeho zobrazení. Jsme divadlo experimentální a proto riskující! Zkoušení inscenací v tradičním modelu repertoárového divadla by se střídalo s projekty tvořenými s větším počtem externích spolupracovníků a hranými následně v blocích. Zmiňovaná produkční variabilita by pak umožňovala mnohem radikálnější a riskantnější počiny, které by nemusely obstát v pravidelné repertoárové nabídce, ale mohly by být chápány jako jedinečné události, mimo jiné pak nabízené prestižním divadelním festivalům ke koprodukci. Tato transformace by umožnila hlubší provázání spolupráce v rámci Centra experimentálního divadla jako organizace s tvůrčí různorodostí, ale vnitřní integritou.
V repertoárové linii bychom nadále rádi pracovali s dramaturgickými okruhy, které jsme ukotvili v minulých sezónách: radikální reinterpretace klasických textů v kontextu současné společnosti (dosud např. Strýček Váňa, Eyolf, Stavitel Solness), autorské adaptace próz (dosud např. Náměsíčníci, Paní Bovaryová, Laserová romace, Macocha), iniciace vzniku autorských projektů (dosud např. Ice Pøz, Dokonalost, Premiérareprízareprízaderniérapremiéra, K antropocénu, ’68), uvádění toho nejlepšího z dramatiky 20. a 21. století (dosud např. Směšná temnota, Síla zvyku).
Kromě okruhu spolupracujících tvůrců zahrnujícího ty nejzajímavější osobnosti současného českého progresivního divadla (Kamila Polívková, Jan Kačena, Miroslav Bambušek, J. A. Pitínský, Jan Frič, Jan Horák a Michal Pěchouček, Vojtěch Bárta a další) bychom rádi také objevovali, bedlivě sledovali a do okruhu spolupracujících začleňovali nové talenty. Nadále zůstaneme otevřeni hostování umělecky spřízněných souborů, jako se to v posledních letech děje např. prostřednictvím festivalu …příští vlna/next wave…
Komunitní rozměr a sounáležitost diváků s HaDivadlem bychom chtěli nadále posilovat skrze offprogram. Především pokračováním ve formátu Diskuze A2 kurátorovaném sociologem a publicistou Matějem Metelcem a v pořádání post-klubových večerů prezentujících to nejprogresivnější na poli současné elektronické hudby v dramaturgii Matyáše Dlaba.
Tento koncept předkládáme v dobré víře v budoucnost divadelní kultury v duchu odvážných tradic tohoto města.
Doc. Břetislav Rychlík
Kamila Polívková a Viktorie Knotková (Divadlo Husa na provázku) Ivan Buraj a Anna Stránská (HaDivadlo)
KOMPLETNÍ KONCEPCE VČETNĚ PŘÍLOH KE STAŽENÍ
ZPĚT
