DĚKUJEME
Ondra: Komu z vás se někdy stalo něco blbýho?
Ivana: Nechala jsem otevřený dveře od klece s andulkou, ona uletěla a nikdy jsme ji nenašli.
Ondra: Zapomněl jsem vyzvednout syna ve školce, přišel jsem tam o hodinu později.
Ivana: Když jsem byla malá, přála jsem si walkmana - taková krabička, ze který se dřív pouštěla muzika do sluchátek - a ten večer co jsem ho dostala mi spadl na zem a rozbil se. A já jsem pak ještě rok před rodičema hrála, že funguje.
Ondra: Já měl jako malej taky walkmana a jak jsem děsně tancoval, tak jsem prokopl paní učitelce kotník. A to bylo blbý, protože ona musela do nemocnice, hrozně jí to bolelo, mohl jsem za to já, ona pak musela být měsíc doma a učila nás paní učitelka Novotná, která byla hrozně zlá.
Ivana: Já jsem měla hrozně dobrou kamarádku, ale párkrát jsem jí kecala, ona na to přišla, přestala mi věřit, od tý doby se se mnou nechce kamarádit a mě to hrozně mrzí.
Ondra: Měli jsme jet do Londýna na dovolenou, nikdy jsme tam nebyli, a když jsme ve 3:30 přišli na letiště, tak jsme zjistili, že moje žena má propadlej pas a tak jsme zase museli jet z letiště domů. Bylo to blbý! Ale prostě blbý věci se dějou, no.
Ivana: No a byl jednou jeden Kuba a tomu se stala fakt blbá věc…
Ondra: Teda mohla za to jeho máma…
Ivana: Já si právě myslim, že to bylo trošku jinak. To on se nechtěl stěhovat!
Ondra: Protože stěhování byla pro něj hodně blbá věc…
Ivana: Ale i pro maminku, ona se taky nechtěla stěhovat, ale nedalo se nic dělat. HAMLETKU!!!
celý text najdete pouze v tištěném vydání
