DĚKUJEME
Televize: (mluví Lukašenko) Děje se to, před čím jsem vás varoval. Vidíme loutkovodiče.
Otec: Já to říkám dávno s těma loutkovodičema. Číňani hodili do kýble toho svýho zasranýho netopýra, ten jim tam zkvasil a pak ho vylili do kanalizace. A takhle se nás v Minsku snažili zamořit už v roce 2006!
Hlas Dcery: Co říkáš? Neslyším!
Otec: Říkám, že jak se všude objevil ten čínskej virus, tak jsem hned říkal chlapům – to jsou loutkovodiči. Chtěj tady tahat za nitky. Takovej maj plán. Zamořit nás tady jako šváby, kurvy…
Hlas Dcery: Tati! Co jsem ti říkala?
Otec: No, co je?
Hlas Dcery: Že mluvíš sprostě, slyším moc dobře! Žeňa je doma. Prej „co je“. Nemluv sprostě.
Otec: Co… Ať si jde uklidit hračky, když je doma! Říkám, že nás tady zamořej a všechno nám seberou. A kdo nechcípne, toho začnou ovlivňovat. Takovej maj plán, Číňánci. Celej Minsk už oblafli. Jen počkejte, von vás baťka nedá. Naši mládež nedostanete, Číňani zasraný!
Televize: (mluví Lukašenko) Jedna z linií těchto loutkovodičů vede z Česka.
Otec: Já jsem to hned říkal, že z Česka! Minulej rok chlápek na starý Jawě zajel Džulbarse! Ne sovětská motorka. Ale česká! I ta jejich evropská technika je dílo Satana. Má to i vraždit.
Hlas Dcery: Co si to tam mumláš?
Televize: (mluví Lukašenko) Dnes se už z Česka řídí náš sjednocený štáb, kde, omluvte mě, sedí tyto ovečky a nerozumějí ničemu, co od nich chtějí.
Otec: A Džulbars, to byl pes! Jednou chytil takovouhle krysu! Nerozvracejte nám naši zemi, Češi zkurvený!
Hlas Dcery: Tati!
Otec: No co /.../
celou ukázku z textu v překladu Terezy Krčálové najdete výhradně v tištěném SADu 2/2022
