O mužích a jejich touhách (dvě premiéry v Teatru Powszechném)

Inscenace Imagine, pod níž jsou autorsky podepsáni „Krystian Lupa a kolektiv herců“, měla premiéru na začátku letošního května a vznikla v koprodukci varšavského Teatru Powszechného a divadla téhož názvu v Lodži. Šestihodinové představení v mnohém navazuje na Lupovy inscenace z posledního období, působí však daleko komorněji. A to i přesto, že v něm najdeme všechny charakteristické znaky Lupova divadla, v čele s důrazem na vizualitu. Pocit komornosti navozují především civilní a na maximum koncentrovaní herci. Zdá se, že v Teatru Powszechném nalezl Lupa svůj ideální soubor. Především to platí o Andrzejovi Kłakovi, jenž v Imagine ztvárnil alter ego hlavního hrdiny.
Inscenace sestává ze dvou částí, které by klidně obstály jako samostatná díla. V první se ocitáme ve skladišti, kam pozval umírající Antonin (Grzegorz Artman) své přátele. Pravidelným divákům Lupových inscenací je toto prostředí dobře známé. Tvoří ho vybavení z předešlých inscenací – poničený nábytek, křesla a židle, gymnastická koza a železná postel. Na levé straně je už jen velké okno, kterým se po jeho otevření dostává do prostoru ostré, jasné světlo. Napravo jsou oprýskané dveře. Na železné posteli leží Antonin a do místnosti postupně vcházejí hosté z našeho i onoho světa. Sešlost u umírajícího je totiž setkáním významných představitelů kontrakultury: Patti Smith (Marta Zięba), Janis Joplin (Karolina Adamczyk), Susan Sontag (Anna Ilczuk), Timothy Leary (Julian Świeżewski). Objeví se i John Lennon (Michał Lacheta, jediný zástupce koprodukčního lodžského divadla) stylizovaný jako Ježíš Kristus – herec ukazuje postavám i divákům své jizvy po ukřižování. Postupně se domýšlíme, že umírajícím není nikdo jiný než Antonin Artaud a že návštěvníci jsou umělci a intelektuálové, kteří se k jeho dílu odvolávali. Setkání má jediný účel: Antonin chce svým následovníkům položit jednoduchou otázku. Ta, v lehce zjemnělém překladu, zní: Proč jsme všechno tak podělali?