archiv II. > texty422 > Kde začínají a kde končí hranice Divadelního světa Brno?
Iva Mikulová

Kde začínají a kde končí hranice Divadelního světa Brno?

Festival Divadelní svět Brno se v tomto roce po dvou letech flexibilních a kompromisních změn (Ročník 2020 byl zrušen v důsledku šíření pandemie covid-19, v květnu 2021 se uskutečnil jako vůbec první „pocovidový“ divadelní festival v hybridní formě živých představení a online záznamů.) vrátil ke své tradiční koncepci, která počítá se zapojením většiny brněnských profesionálních divadel, jež se divákům otevírají ke zhlédnutí produkcí vlastních (v rámci tzv. showcase) nebo hostujících (a to nejen z České republiky, ale i z různých jiných zemí). Z dramaturgicky pestré nabídky je možné vybírat minimálně na základě dvou hlavních kritérií: buď se divák rozhodne sledovat jednu z tematických linek festivalu, nebo bude spoléhat na vodítko festivalové produkce, která poetiku inscenací hostujících souborů uvádí v soulad s poetikou daného brněnského divadla (tedy např. divák uvyklý na produkce hudební scény Městského divadla Brno se může spolehnout, že hostující představení Pýchy a předsudku z Městského divadla Zlín bude odpovídat jeho diváckému vkusu). Pro odborné publikum nebo řady studentů festival nabízí několik diskusí o aktuálních tématech – v letošním ročníku dominovalo téma moci a jejího zneužívání nejen v divadelním prostředí. V následujícím textu k nim přidám svůj komentář a představím též některé vybrané inscenace a události, jež jsem na Divadelním světě Brno 2022 zažila.
 

sledování dramaturgických linií Širokospektrálnost letošního ročníku prozrazovalo už množství tematických linek, ze kterých mohl divák vybírat. Jejich žánrový a druhový rozptyl se pohybuje od linie „ženský element“ (zastoupené činoherními i tanečními představeními), přes antickou linku až například k site-specific projektům lokalizovaným do nedivadelních prostor. Na své si přijdou i rodiče s dětmi v lince zastoupené letos povětšinou loutkovými, ale též i činoherními nebo site-specific produkcemi. Anotace festivalového dění slibovala zacílení třináctého ročníku na fenomén diváctví („Divadlo je… divák“)„společné hledání, co všechno je a může být divadlo“. Tento záměr si mohli diváci vyzkoušet v netradičních formátech, např. v larpové hře s názvem Divadlo jsi ty!, která účastníkům nabízela možnost prožít zkušenost čerstvého absolventa herecké školy, který se uchází o angažmá v divadle, nebo se mohli zúčastnit pubkvízu na dvoře Divadla Husa na provázku, které se po dobu festivalu stalo jakýmsi centrem festivalového dění, jež přitahovalo spíše diváky z kategorie tzv. „odborníků“ a kde jste se večer setkali s přáteli na koncertě nebo při posezení u vína nebo piva.

Dočetli jste 10% procent článku, celý je k dispozici jen držitelům e-předplatného, které si můžete zajistit zde

Pokud máte předplatitelský login, tak se prosím přihlaste.