DĚKUJEME
Václav Havel rozmlouvá se studenty a pedagogy DAMU a divadelní vědy filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Praha 13.dubna 1992
"Čili, ptáte-li se mě, co dělá divadlo divadlem, pak poněkud zjednodušeně odpovídám: divadlo dělá divadlem hlediště, jeviště, opona, uvaděčky, osvětlovači... a herci taky."
"Nevím, jakou zkušenost mají jiní dramatici, kteří se stali prezidenty, ale já bych svou zkušenost snad mohl zjednodušeně vyjádřit takto: Jako dramatik; pozoruji svět, analyzuji jeho skryté mechanismy a nechávám se jejich logikou táhnout ke všem možným varovným a nebezpečným důsledkům, které tyto mechanismy mohou mít, a posléze tyto důsledky jako jakési varování předvádím na jevišti, respektive promítám do hry."
více
ze setkání divadelníků pozvaných Václavem Havlem do vily Amálie u Lán (13.5.1992)
"To je obecně téma dnešního světa, s kterým se můžeme v té či oné podobě setkat kdekoliv. Čím víc společnost prosperuje a je stabilizovaná, čím lépe v ní všechno funguje, tím je pocit prázdna zřetelnější a přítomnější."
Záznam rozhovoru dramatiků Václava Havla, Arthura Millera, Toma Stopparda a Ronalda Harwooda (posledně jmenovaný rozhovor moderoval), který se konal v rámci mezinárodního festivalu Divadlo '94 a 61. světového kongresu Mezinárodního PEN klubu v patek 11. listopadu 1994 v plzeňském Velkém divadle.
"Ale to, co mně vadí, a proto jsem zvolil v tom svém projevu možná lehce provokativní tón, je, že jsou politici vnímáni jako trošku méněcenní lidé a politika jako cosi špinavého, Budeme-li takto chápat politiku, tak bude čím dál horší, protože do ní vlastně budeme tlačit lidi, kteří mohou za to, že potom politikou pohrdáme. Je to začarovaný kruh."
Dotazování Václava Havla
"Stejně na tom nic nezměním. Když se mi to moc nelíbí, obvykle říkám, že to bylo pozoruhodné. A když se mi to líbí, tak řeknu, že to bylo výborné."
