A se mnou zmizel... (závěr tetralogie Sibylle Berg)

Text Sibylle Berg A se mnou zmizel svět je posledním dílem tzv. „mileniálské tetralogie“. Zahájila ji hra A teď svět! neboli Co je venku, do toho mi nic není z roku 2013, následovala A pak přišla Mirna (2015). /A teď svět! vydal SAD v překladu Jitky Jílkové v čísle 6/2014, A pak přišla Mirna v překladu Heleny Eliášové v SADU 1/2017./ Třetí – do češtiny dosud nepřeložený – díl se jmenuje Po nás Vesmír – Vnitřní tým nezná pauzu (Nach uns das All oder Das innere Team kennt keine Pause, 2017) a sérii uzavírá titul se symbolickým názvem A se mnou zmizel svět, který měl světovou premiéru v roce 2020.
Anonymní hlavní hrdinku sledujeme od dvacátých do padesátých let věku. Pozoruhodné je, že ona sama se příliš nemění. Stále zůstává sevřená mezi tím, co od ní okolí a společnost očekávají, mezi tím, co se sluší či „nosí“ dělat a myslet, a mezi tím, co se chce podnikat jí samé. Jako kdyby se v ní svářela touha po pořádku a klidu, řekněme zajištěné existenci, s tlakem vyhovět módním trendům a filozofiím, které ji nutí k neustálé „zajímavé“ aktivitě. V prvním díle tak unese a do sklepa zavře (ne)vlastního otce Paula jen proto, aby si ve smyslu rodinné dysfunkce vylepšila profil pro případ, že by se chtěla stát úspěšnou spisovatelkou. Zároveň s kamarádkami Minnou, Gemmou a Linnou produkuje po domácku „léčiva“, zejména pak Viagru z jedu na krysy a omítky. Typické pro texty Sibylle Berg ovšem je, že tato ryze ilegální činnost nabírá postupně prvky dobře organizovaného mikropodniku. A tak zatímco vrstevníci diskutují po kavárnách o svých projektech, dívky – a zejména pak vypravěčka – musí trčet doma, protože společný byznys si žádá splnění objednávky.