DĚKUJEME
/.../
Konvice na dřezu je zapnutá do zásuvky a ohřívá. Když se konečně plně rozsvítí, mohla by už voda vřít, nebo se varem alespoň otřásat. White se vytrhne ze zamyšlení, zvedne se, vytrhne konvici ze zásuvky a položí do dřezu, aby nespadla.
White: Kerej kretén si tady vaří vodu, při startu. To je přece přísně zakázáno.
(Do místnosti vstoupí „indián“ Cheeffee. Má seprané džíny bokovky, které mu spadají až na holé paty bosých nohou. Jinak na sobě nemá nic. Stoicky obejde Whita, sáhne na konvici, zhodnotí teplotu, pak odejde ke krabicím, chvíli si je prohlíží. Potom jednu vezme, otevře, vyndá z ní sklenici instantní kávy, hrnek, lžičku, připraví si slabé kafe, sklenici nesky uklidí zpět do krabice a jde si sednout do otáčecího křesla.)
Cheeffee: Podle předpisů nemáš mít při startu ani kafe na stole.
(White ke kafi skočí a vezme ho do ruky, jako kdyby chtěl svou chybu zakrýt.)
Cheeffee: Ale jestli ti můžu radit, tak na předpisy moc nedej, jinak to bude vopruz, tahle cesta.
White: Já bych jen rád, aby se tu neděly žádné bezpečnostní události, Cheeffee, rád bych dorazil na Mars v pořádku a živej.
Cheeffee: Byl bych rád, kdybys mi říkal mým pravým jménem. Jsem Podšitá pekařská liška.
(White chce něco odpovědět, nadechne se, pak mu dojde, že se ho Cheeffee snaží jen urazit. Postaví kafe zpátky na stůl, sedne si, chvíli zápasí se zásuvkou stolu, pak toho nechá a z pootevřené zásuvky páčí velkou žlutou složku plnou papírů. Do toho vchází Goose, jako ze žurnálu. Z vojenského žurnálu. Puky rozřezávají vzduch svistem a hrudník se dme v parádní uniformě. Zasalutuje Whiteovi. Když si uvědomí, že ho White nerekognoskuje, protože se moří se zásuvkou, udělá si pohov, mrkne na Cheeffeeho, který se na něj ušklíbne rozvalený v křesle. Goose ještě víc povolí pohov, sáhne na konvici, chvíli přemýšlí, jestli má cenu vodu víc ohřívat, potom ve skladu najde jinou krabici než Cheeffee, vyndá z ní hrnek a pytlík čaje Earl Grey. Lemonku. Zaleje horkou vodou, jde k Cheeffeemu a náznakem ho vyhodí z křesla. Ten se tváří otráveně. Sleze, jde ke své krabici a vyndá z ní rohož, kterou rozloží a sedne si na ní.)
Goose: Seš indián, tak si seď na rohoži jo? Křeslo je tu pro mě.
Cheeffee: No jo, jsem zapomněl. Vím to půl roku, že jsem geneticky z deseti procent PŮVODNÍ OBYVATEL a byl bych rád, kdybys mi neřikal indiáne.
Goose: A kafe jako indián smíš?
Cheeffee: Ne, jako PŮVODNÍ OBYVATEL bych kafe neměl, ale ještě jsem si nezvyk.
Goose: Tak to sis sem moh taky vobjednat křeslo, aby sis zvykal pomalejc, když sis s sebou zabalil kafe, ne?
White: Tak pánové, rád bych začal výkladem toho, co nás v následujících měsících čeká.
(Cheeffee zaúpí, zhroutí se a Goose se z pohodlného posezu v ušáku narovná, div že nevychlístne čaj z hrnku.)
/.../
celý text najdete v čísle 1/2022
