Nahota jako politické gesto (o performancích na Festivalu nahých forem)

Osmý ročník Festivalu nahých forem uvítal řadu zahraničních i domácích performerů a performerek, v jejichž tvorbě figuruje nahota jako politické gesto. Festival se konal od 9. do 11. září ve spolupráci se SPA (studio performance art) Studia Alta na pražské Invalidovně, kde proběhlo i zahájení včetně úvodní performance zakladatelky a hlavní dramaturgyně festivalu Lenky Klodové. Zbývající dva dny byly situovány do Holešovic, na vyřazenou nákladní loď pojmenovanou Altenburg 1964, která funguje jako hudební klub, místo pro kulturní události a bar. Umístění festivalu tak vytvářelo dojem site-specific atmosféry díky neobvyklému prostoru lodi, jejímu post-industriálnímu okolí i přítomnosti řeky, která se stala důležitou spoluaktérkou několika performancí. V třídenním programu se představilo přes dvacet performerů a performerek, mezi nimiž byli i umělci z Polska, Francie, Maďarska, Ukrajiny a Turecka. Cílem festivalu bylo vytvořit bezpečný prostor pro zpracovávání současných politických událostí lokálních i globálních rozměrů a společné hledání možností, jak se lze uměleckými prostředky podílet na změnách společnosti i politické situace. Mezi zpracovávanými tématy se například objevily otázky genderové rovnosti, romantického partnerství a sexuality i osobních traumat z válečných konfliktů. Většina vystupujících přitom vycházela ze své osobní zkušenosti a zakoušení reality, které propojovali s velkými politicko-ideologickými narativy. Málokdy přitom šlo o explicitní kritiku či komentář konkrétních problémů, ale spíše o umělecké zpracovávání strachů, emocí a myšlenek skrze vlastní tělesnost, potažmo nahotu ve veřejném (ač bezpečném) prostoru. Na příkladu čtyř různých performancí se pokusím ukázat, jak současné umělkyně užívají vlastní, specificky ženské tělesnosti.