archiv II. > texty 522 > Principy nového divadla vytváří dramatik
rozhovor s Iwanem Aleksandrowiczem Wyrypajewem

Principy nového divadla vytváří dramatik

Do Prahy jsi přijel na představení své studentky, které vzniká v koprodukci Divadla X10 a tvého fondu Weda project, jenž provozuje mimo jiné i Divadelní školu (STIW/ Szkoła Teatru Iwana Wyrypajewa). Ten fond jsem založil se svou ženou, herečkou Karolinou Gruszkou, a ještě je tam s námi Piotr Duda, známý polský produkční. Fond funguje tak, že si uvádíme inscenace, kterými chceme něco říct. Zároveň v nich sami hrajeme. Je to naše živobytí, které funguje už šest set let. V podstatě propojujeme podnikání a divadlo. V minulém roce jsme se rozhodli otevřít první ročník školy, která je určena pro režiséry a dramatiky. Spolupracujeme s Instytutem Teatralnym im. Zbigniewa Raszewskiego, což je státní organizace. Využíváme jejich prostory, ale naše škola je soukromá.

Jaký záměr stál za založením školy?
Došlo mi, že současní režiséři vůbec netuší, co je to divadelní hra. Na školách je neučí, jak divadelní texty analyzovat. Inscenují je tak, že na jejich základě vytvoří svoji vlastní výpověď. A divák je tak zbaven možnosti zjistit, co chtěl autor svou hrou říct. Proto je v naší škole skupina sedmi dramatiků a šesti režisérů. Mým záměrem bylo, aby pracovali dohromady. Jako dramatik vnímám, že přicházíme v divadelním umění o žánr divadelní hry. České divadlo neznám moc dobře, ale předpokládám, že i český divák dnes namísto Čechovova Višňového sadu, Strindberga, nebo Ibsena uvidí režisérskou interpretaci.
Mnozí dramatici také mají problém s tím, že nerozumí divadlu. Shakespeare a Molière byli původně herci, teprve potom začali psát hry. Já jsem taky herec a píšu hry tak, abych v nich mohl hrát. Texty napsané hercem budou vždycky jiné než např. hry Čechova. Ty se těžko inscenují na velké scéně, protože nerozuměl technologii divadla. Nepracoval s tím, že se na jevišti musí mluvit nahlas. Psal psychologicky propracované hry, a když je pak viděl na velké scéně, napsal Stanislavskému, že to vyznívá hrubě, až vulgárně. A ten s tím nemohl nic dělat, protože v MCHATu bylo pět set míst.
Naším cílem je, aby dramatici poznali divadlo, jeho technologii. Napíšou dramatický text a režiséři ho zinscenují. Teď tvoříme společné závěrečné představení, ve kterém budou i hrát. Chci, aby režisér i dramatik aspoň jednou stáli na scéně. Aby pochopili, jaké to je stát před lidmi a hrát.

Dočetli jste 10% procent článku, celý je k dispozici jen držitelům e-předplatného, které si můžete zajistit zde

Pokud máte předplatitelský login, tak se prosím přihlaste.