Pro ostudu celému domu (Dům na nebesích)

Většina her pojednávaných doposud v tomto seriálu je stabilní součástí českého divadelního repertoáru. Výmluvné jsou však i popularity krátkodobé a hry, které „tančily jedno léto“. Dům na nebesích Jiřího Hubače patří k těm druhým: se čtrnácti profesionálními inscenacemi je hned po Silvestru Jana Jílka druhou nejuváděnější původní českou hrou normalizačního období. Z těch čtrnácti inscenací se jich ovšem třináct odehrálo mezi lety 1980–1983, popularita Domu na nebesích byla tudíž krátká, ale intenzivní. (Platí to pro jeviště profesionální – na amatérských probíhala vlna Domů po celá osmdesátá léta a vytrvala až do devadesátých.)
Důvody této popularity jsou vcelku nasnadě. Hubač svou hru koncipoval jako – pro danou dobu atypicky – star vehicle, tedy psanou jako přiznanou exhibici představitelky titulní role. (Tou byla Jiřina Bohdalová, která dlouhých pět let před premiérou Domu na nebesích v mateřském Divadle na Vinohradech nenazkoušela žádnou inscenaci a text si u Hubače v zásadě objednala sama.)
Onen působivý part je navíc pro ženu ve věku 45–55 let, v kteréžto kategorii nikdy nebyl přebytek atraktivních textů. K tomu dodejme, že Hubač Dům na nebesích napsal ve vděčném žánru „slzavé komedie“ mísící vtipy a bonmoty protkané dialogy se sentimentalizujícím příběhem o „obratu“ a „polepšení“. Komorní, na realizaci nenáročná a v zásadě realistická hra pro nevelký počet postav, kde všechny role jsou takzvaně herecky vděčné (výrazné, interpretačně efektní a s jasným komickým potenciálem, přitom potenciálně dojemné), navíc s rovnocennými příležitostmi pro herce i herečky: není divu, že Dům na nebesích, ještě podpořen faktem, že měl svou českou premiéru v prestižním pražském divadle s televizní a filmovou hvězdou v hlavní roli, se „rozběhl po vlastech českých“.
Zároveň mě opětovná četba hry a zhlédnutí televizního záznamu Hudečkovy vinohradské inscenace utvrdily v tom, že má smysl zvážit, které z ingrediencí úspěchu Domu u českého publika jsou obecnější a nadčasové – a které vyplynuly ze specifické logiky konkrétní dějinné chvíle.

DALŠÍ ČLÁNEK  
ZPĚT K OBSAHU ČÍSLA 
ZPĚT K AKTUÁLNÍMU ROČNÍKU