Text vychází z nahrávek respondentů/účastníků Dobrovolného vojenského cvičení a Aktivních záloh ozbrojených sil České republiky. Divadelní hra Aktivní zálohy využívá pro navození atmosféry Kurzu základní přípravy postavy a dialogy z knihy Deník vojínky autorky Petry Horákové Krištofové, vydané v roce 2025 nakladatelstvím Albatros Media a.s.
Herci se připravují na představení.
Písnička.
Herecké cvičení - rodinná konstelace
Otec: Aaaa, pán byl u lazebníka. Koukej maminko, jakej je z něj chlap. Když se chlap oholí a ostříhá, je z chlapa Chlap.
Matka: Spíš chlapeček. Vypadáš na patnáct.
Syn: Mami –
Otec: Budeš střílet lidi?
Syn: Doufám, že ne. Nikdy.
Yuli: …je to herec.
Herecké cvičení - loučení s partnerkou
Marek: Ještě spi. Je půl pátý.
Yuli: Nikam nejezdi…
Marek: Tenhle den fakt nesnáším. Nevím, jestli chci zůstat doma, nebo jet.
Pavel: A než se rozkouká, je ve Staré Boleslavi.
Marek: Je to tu opravdu… staré. Rozkládací lehátko připomíná postel. Tvrdý slamníky jako matrace. A místo polštáře nákrčník pod helmu – od motorky. Jak se bude spát? Fakt netuším. Rozloučil jsem se s civilizací – MHD, nahodilé chození civilistů, městský život – a s přítelkyní –
Yuli: Ona je původem z Běloruska, proto ten přízvuk –
Marek: A jsem tady. Naštěstí tu mám Lazyho – barber, jehož předkové byli taky v armádě. Čus Lazy.
Pavel: Čus buddy.
Marek: Buddy je parťák. V armádě se všude chodí ve dvou. Jo. Všude. Bezpečnost, chápete. Ale vás asi zajímá, jak to všechno začalo.
Herecké cvičení - začátek cvičení, Vyškov
Zmrd: Materiál odložit!
(Odkládají civil, může to být i kabelka Louis Vuitton.)
Hlaste se.
(Nevědí jak.)
Nejdřív hodnost. Pak příjmení. Povolání, stručný důvod. Tohle je Vyškov, žádná kavárna. Rozumíme?
(Ticho.)
Tak rozumíme?
Všichni: (normálně, civilně, smích) Rozumíme.
Zmrd: Neslyším vás.
Všichni: (zařvou) Rozumíme!
Zmrd: Takže. Jsem rotmistr, říkají mi Zmrd. A jsem na to hrdá. Teď vy. Předveďte.
Pavel: Jsem Pavel Horák. Říkají mi Pavel a jsem herec.
Zmrd: Rotmistře Zmrde. Vojín Horák.
Pavel: Rotmistře Zmrde. Vojín Horák.
Zmrd: Pokračujte.
Pavel: Jsem herec deset let, hraju hlavně hodně představení pro děti. Moje práce mi v posledních měsících přestala dávat smysl a vzhledem k tomu, co se děje na Ukrajině, jsem si říkal –
/.../
celý text najdete pouze v tištěném vydání
DALŠÍ ČLÁNEK
ZPĚT K OBSAHU ČÍSLA
ZPĚT K AKTUÁLNÍMU ROČNÍKU