Ježíšovo vzkříšení a smrt - ukázka

A
U Piláta Pontského.
Pilát sedí u stolu, je zaneprázdněn prací.
Ozve se zaklepání na dveře.
Pilát: Vstupte.
(Vstoupí Voják s Ježíšem.)
Voják: To je ten, co… co si říká židovský král.
Ten, co jste ho odsoudil za rouhání.
(Pilát vstane, nejprve instinktivně o krok ustoupí, potom se k Ježíšovi opatrně přiblíží.)
Voják: Stál před hrobem, pane.
Pilát: Ty rány…
Je to možné…?
Voják: Břicho má probodnuté kopím.
Ježíš: Posledně ses mě ptal, co je pravda.
Zabili jste mě, ale tady jsem. Moje tělo i moje já.
Protože já jsem pravda.
(Pilát před Ježíšem poklekne.)
Pilát: Jako bych to věděl.
Jako bych to věděl celou dobu.
(Uchopí Ježíše za ruce.)
Vždyť jsem to věděl.
(Chystá se políbit Ježíšovi ruce, ale najednou se stáhne.)
Mám tu klečet na kolenou?
Mám ti líbat ruce a nohy?
Ježíš: Všichni se musí sklonit před pravdou.
(Pilát políbí Ježíšovu ruku a současně vstane.)
Pilát: Co s tebou mám dělat?
Co s tebou mám proboha dělat?
(Pauza. Pilát je frustrovaný.)
Představuješ hrozbu, když tě pustím. Rozumíš?
Představuješ hrozbu pro zákon a pořádek, pro mír v ulicích.
Chápeš moji pozici?
Ježíš: Jsem v rukou svého otce.
V nich je můj osud, v jeho rukou, nikoli v tvých.
(Pauza. Pilát je frustrovaný.)
Pilát: Řekni mi, náhody… existují náhody?
Ježíš: Žádné náhody neexistují.
Pilát: Žádné náhody neexistují…
Abys mi rozuměl…
Barabáše chytili před dvěma hodinami.
A není to žádná náhoda… v tom případě je to právě tohle, znamení z vyšších míst.
(Pauza. Pilát uchopí Ježíšovu ruku, políbí ji.)
Můžeš mi odpustit?
Ježíš: Odpouštím ti.
Pilát: Bude to moje rozhodnutí.
A odveta!
(k Vojákovi) Odveďte ho ven! Dojděte pro Barabáše a nechte lid, ať se rozhodne.
Voják: Ano, pane.
Voják odvádí Ježíše ven.
Pilát stojí v okně. Za chvíli je slyšet dav skandující „Barabáše, Barabáše, Barabáše…“

B
Golgota. Tři kříže. Na prvním visí mrtvý člověk, na druhém Zloděj. Na prostředním kříži visí Ježíš, na jeho kříži visí z dřívějška trnová koruna a cedule s nápisem I.N.R.I.
Bolest. Ticho
Voják: Zachraň se.
Já s tím nemám problém, a ostatní co drží stráž, jsou taky v pohodě.
Myslím to vážně.
Zloděj: Jestli jsi Mesiáš…
Voják: Je to Mesiáš.
Nezdrhl jako ty. Bodl jsem ho kopím do břicha a on zemřel.
(Pauza.)
Tak nic.
Necháme ho na pokoji.
(Ticho, bolest.)
Ježíš: Bože.
Otče.
Odpusť jim…
(Ticho, bolest.)
Ježíš: (k Zlodějovi) Hej ty.
Hej.
(Zloděj se obrátí k Ježíšovi.)
Až se dostanu, kam mám… Vzpomenu si na tebe.
Pamatuješ si, co jsi po mně chtěl?
Zloděj: Jo.
Aby sis na mě vzpomněl.
Vzpomeneš?
Ježíš: Podívej se na mě.
Když mi pohlédneš do očí, dokážeš to.
Obrať se ke mně.
(Zloděj se snaží obrátit se k Ježíšovi, aby mu pořádně viděl do očí, ale působí mu to příliš velkou bolest.)
Zloděj: Já to…
Nedokážu to.
Ježíš: Ale já ti slibuju…
…dnes budeš se mnou v ráji.
(Ticho, bolest.)