Satisfaction

Max Łubieński
SATISFACTION

přeložil Jiří Vondráček

2m, 2ž

SYNOPSE
Ústřední pár hry, Elu a Bohuše (oběma je „kolem 75 let“), zastihujeme na cestě. První dva obrazy se odehrávají na hotelových pokojích (vždy různých) a mají zhruba stejný průběh: ukládají se ke spánku a Bohuš se snaží Elu přesvědčit, aby si vzala jakýsi prášek. Přitom vzpomínají na minulost, zejména pak na koncert Rolling Stones ve Varšavě v roce 1967. Ele je zmatená a Bohuš jí musí spoustu věcí připomínat, včetně toho, kolik spolu mají dětí. Třetí obraz začíná hlášením z rozhlasu, z něhož se dozvídáme, že po Ele s Bohušem bylo vyhlášeno policejní pátrání a že se blíží výroční koncert Rolling Stones po padesáti letech. Z dialogů je stále patrnější, že možná ne vše je, jak se na první pohled zdá, a že Bohuše evidentně využívá Elina Alzheimera k manipulaci. Na začátku druhého dějství se na policejní stanici setkáváme s Annou a Adamem, dětmi Ely a Bohuše, kteří, navzdory tomu co dříve tvrdil Bohuš, nejsou sourozenci. Starý pár je nakonec dopaden  poté, co se Bohuš snaží dostat do hotelu, kde jsou ubytováni Rolling Stones, a dožaduje se rozhovoru s Charlie Wattsem. Vyjde najevo, že Bohuš Elu z domova důchodců unesl a že před padesáti lety byli opravdu milenci, ale rozdělila je událost na párty s kapelou po koncertě. Ela tvrdí, že se jí udělalo špatně a zabouchla se na toaletě. Bohuš byl ale přesvědčen, že na záchodcích souložila s Charlie Wattsem a pomstil se jí tím, že s pomocí svého nevlastního otce, zaměstnance statní tajné policie, nechal Elu vyhodit z univerzity. V hořkém epilogu pak Adam s Annou opakují verze svých rodičů a litují toho, že si ve strachu o ně spolu něco začali. Historie nekončí a nikdo nemůže dojít „satisfaction“, čili uspokojení nebo zadostiučinění.