Cena Ferdinanda Vaňka 2015 > Jsou to zvířata > Jsou to zvířata - ukázka

Jsou to zvířata - ukázka

Poušť. Velbloud, Pštros, Antilopák a Lišák dřepí v někdejší oáze u vyschlého stromu.
Velbloud: Stejně bylo dřív všechno lepší.
Pštros: Ano, dřív bylo všechno lepší.
Antilopák: Jasně, dřív bylo všechno mnohem, ale mnohem lepší.
Lišák: Kdy dřív?
Velbloud: Když bylo všechno ještě jinak.
Pštros: Když se věci ještě neměly tak jako teď.
Antilopák: Když se věci měly ještě mnohem líp.
Lišák: Žijeme v této poušti odjakživa. Co bylo dřív jinak?
Velbloud: To, že všechno bylo lepší.
Pštros: Ano, dřív bylo všechno lepší.
Antilopák: Jasně, mnohem, ale mnohem…
Lišák: (přeruší ho) No dobře, ale co teď máte za problém? Máte hlad?
Velbloud: Jistě že máme hlad.
Pštros: To bych řekl, že máme hlad.
Antilopák: Všichni máme velký hlad. Ty snad ne?
Lišák: Máme velký hlad, ale nedostatkem potravy jsme trpěli vždy. To je ten problém? Nebo se něco stalo?
Velbloud: No právě. Tady se nic neděje. Nikoho nezajímá, jestli jsme vůbec naživu.
Pštros: Dokonce i trasy safari se nám vyhýbají.
Antilopák: Už nás ani nikdo neloví.
Velbloud: Ani lidi, ani zvířata. 
Pštros: Ano, ani zvířata, ani lidi.
Antilopák: Jasně, ani ti, ani oni.
Lišák: A to vám vadí? Že nás neloví?
Velbloud: Dřív jsme se aspoň měli čeho bát. Přitáhly divoké hordy a prohnaly se naší pouští.
Pštros: Pak přišly války o území.
Antilopák: A přišli lidi, kteří nás pochytali a z naší kůže vyrobili spotřební zboží.
Velbloud: Dřív to byla taková zátěž, že ji neunesli ani jedinci mého druhu.
Pštros: Ano, dřív byly velké problémy, před kterými jsme mohli strkat hlavu do písku.
Antilopák: Jasně, měli jsme se koho bát. Dřív.
Velbloud: Dnes si můžeme stěžovat už jen na žízeň a hlad.
Pštros: A jeden na druhého. Ale i to už je minulost.
Antilopák: Jasně, už nás nebaví ani to, že jeden druhého nesnášíme.
Velbloud: Tak dlouho jsme se vzájemně nesnášeli, že jsme nakonec začali nesnášet i to, že se nesnášíme.
Pštros: Pak jsme začali nesnášet, že nesnášíme, že se nesnášíme.
Antilopák: Pak jsme začali nesnášet i to.
Velbloud: Ale takový život nemá smysl… Pštros: Ano. Nemáme žádný cíl.
Antilopák: Jasně, potřebujeme někoho, kdo by nám ukázal cestu.
Velbloud: Kdo by nám určil nový cíl.
Pštros: Ano. Kdo by nám říkal, co máme dělat.
Antilopák: Jasně. Kdo by nás vyvedl z tohoto beznadějného blahobytu.
Lišák: Chcete říct, že potřebujeme vůdce?