Továrna na obaly

Magdalena Drab
TOVÁRNA NA OBALY
(Fabryka opakowań)

přeložil Jiří Vondráček

3m, 2ž

SYNOPSE
Hra se odehrává v blíže nespecifikované dystopické budoucnosti. Společnost je zdá se zcela podřízena reklamnímu průmyslu, přičemž nejexponovanější jsou v tomto ohledu tzv. „neužiteční“: „Existuje celá skupina lidí k ničemu. Co s nimi? Ti lidé musí také z něčeho žít. Živá reklama má budoucnost. Na rozdíl od reklamy mrtvé. Lidská kůže váží dvakrát více než mozek.“ Neužiteční tedy pronajímají jednotlivé části svého těla k reklamnímu potisku a celý svůj život podřizují právě tomu, aby tato exponovaná část jejich těla (postavy se příznačně jmenují Hlava, Ruka a Noha) vzbudila něčí zájem a aby byli vybráni k reklamní kampani, která jediná jim může zajistit smysluplné a plnohodnotné živobytí.
Po konfliktu na tzv. „tržnici neužitečných“ uslyší Hlava „vlídný hlas Duceho“ (přičemž Ducem není míněn konkrétně Benito Mussolini), který ho přesvědčí, aby si sám do těla nožem vyřezal slova „Spravedlnost! Pravda! Pořádek!“. Tento „upřímný“ slogan způsobí revoluci jak v reklamním průmyslu, tak v celé společnosti. Duce se zjevně ujme vlády, označí dosavadní tetování za povrchní (ve srovnání s krvavou a hlubokou obětí Hlavy) a všichni ostatní neužiteční jsou internování a jsou jim odstraněny jejich nápisy. Ze světa mizí láska a všude vládne jen spravedlnost, pravda a pořádek.