Sladké na paměť (ukázka)

/.../
Suchotin: A jakej byl tenkrát sacharin, vzpomínáš? Takový krystaly.
Trpaslík: Ne, ne. Sacharin byl ještě před NEPem…
Suchotin: Dobře, hádat se nebudu.
Trpaslík: A když byl NEP, tak – hmmm… to kandovaný ovoce!
Suchotin: A smetana byla pořádně tučná! A ryba byla tenkrát… jak vona se?
Trpaslík: Uzenej jeseter!
Suchotin: V takovým papíru, viď?
Trpaslík: V pergamenovým.
Suchotin: Hmmm…
Trpaslík: Pěkně zabalenej, omotanej provázkem, aby se to dalo nýst.
(Odněkud vytáhne uzeného jesetera omotaného provázkem – a krouží s ním kolem Suchotina.)
Suchotin: Jo, jo, jo!
Trpaslík: Na legitku hezky, když byly svátky. A čokoláda? Na objednávku, z americký potravinový pomoci… – jojo!
Suchotin: Jaký pomoci?
Trpaslík: No to mě podrž! Amerikáni přece posílali pomoc hladovějícím v Povolží. Na Prvního máje, na objednávku!
Suchotin: (vykřikne). Na Prvního máje! (chytne se za hlavu a zasténá)
(Pauza.)
Trpaslík: (změněným hlasem) A vida. Vzpomněl sis…
Suchotin: Co myslíš?
Trpaslík: Ty víš, co myslím. V jakým to bylo roce?
Suchotin: Přestaň!
Trpaslík: V sedmdesátým devátým.
Suchotin: Přestaň s tím, říkám!
Trpaslík: První máj – v roce – sedmdesát – devět.
Suchotin: Nech toho!
(Trpaslík zničehonic vytáhne rychlým pohybem Suchotina zpoza stolu a táhne ho k oknu.)
 Přestaň! Co to děláš?
(Trpaslík otevře okno a do pokoje pronikne hlasitý rachot způsobený posunem ledových ker.)
Trpaslík: Při květnových svátcích, jarní tání, na Obi – strhlo to břeh, že jo? A vznikl tam Kolpaševský sráz. Břeh to strhlo. A odtud začaly vylejzat lidský kosti. A těla, který lezly z vápna… Odkud se tam vzaly ty kosti, soudruhu Suchotine?
/.../

z ruštiny přeložila Tereza Krčálová
 

Viktor Anatoljevič Šenderovič je ruský novinář, občanský aktivista, ochránce lidských práv, satirik, televizní scenárista, básník a dramatik. 30. prosince 2021 byl ruskými úřady označen za zahraničního agenta. V lednu 2022 veřejně oznámil, že opouští Rusko. No konci února 2022 vstoupil do Protiválečného výboru Ruska, který byl založený „pro odpor proti této krvavé válce, pro vyjádření jednotného postoje a pro pomoc lidem při koordinaci jejich úsilí a při řešení obrovského množství problémů, které vznikly v důsledku Putinovy agrese“. Kromě Šenderoviče jsou zakládajícími členy Výboru například politik a filantrop Michail Chodorkovskij, politik a šachový velmistr Garri Kasparov, historik Jurij Pivovarov, právnička Jelena Lukjanovová, galerista Marat Gelman nebo politička a Navalného spolupracovnice Ljubov Sobolová.
Šenderovič se narodil v roce 1958 v Moskvě. V patnácti letech vstoupil do Divadelního studia Olega Tabakova, kde působil v režijní skupině a hrál též v několika představeních. V roce 1980 absolvoval Moskevský státní institut kultury v oboru režisér amatérských divadelních skupin. Poté sloužil dva roky v armádě, kde dosáhl hodnosti desátníka. Od roku 1992 je členem Svazu spisovatelů. Proslavil se především tvorbou v oblasti televizní satiry, zejména pak seriálem Sakumprásk (Итого, NTV). Jeho pořad Loutky (Куклы), který vedl v letech 1995–2001 na televizním kanále NTV, byl úředně zrušen kvůli zesměšnění Vladimíra Putina. Spolupracoval též s nezávislou televizí Dožď jako moderátor diskusního pořadu Šenderovič takový, jaký je (Шендерович как есть). V letech 2003–2009 byl na Rádiu Svobodná Evropa moderátorem pořadu Všichni jsou svobodní (Все свободны). Veřejně kritizoval a kritizuje představitele státní moci a Vladimíra Putina. Spolu s dalšími zástupci ruské kultury a vědy požadoval v letech 1996-2003 zastavení bojů v Čečensku; v roce 2013 veřejně podpořil LGBT komunitu a postavil se proti zákonu o zákazu podpory homosexuality; v roce 2014 deklaroval svůj nesouhlas s politikou Ruska na Krymu a v září 2020 podpořil protestní hnutí v Bělorusku.
Podle jeho hry Vidět Salisbury (Увидеть Солсбери, 2018) natočil režisér Michal Lang s herci Divadla pod Palmovkou film, jehož premiéra se uskutečnila v březnu 2022 za účasti autora. Hra je příběhem svou ruských tajných agentů Petrova a Boširova, kteří otrávili dvojitého agenta Sergeje Skripala. Komorní scéna Aréna uvedla v dubnu 2022 v české premiéře a v režii Ivana Krejčího Šenderovičovu hru Pan Ein a problém požární bezpečnosti (Господин Айн и проблемы противопожарной безопасности, 2012).