DĚKUJEME
9.2.1990, pátek
Probíhá hodina přírodopisu, Učitelka píše na tabuli a zároveň totéž říká nahlas.
Učitelka: „Jediným nalezištěm černého uhlí je pohoří Mecsek. Tloušťka vrstvy sedimentární horniny u města Pécs může dosahovat až 900 metrů a počet ložisek silnějších než 5 metrů přesahuje 170. Těžba zde byla zahájena kolem roku 1700…“
(Zatímco Učitelka píše, členové Chemotoxu vytahují zpod lavice dlouhou a širokou ceduli a natírají ji lepidlem. Cecman zděšeně sleduje, co se děje.)
Bulcsú: (výhružně zašeptá Cecmanovi) Jestli nás práskneš, ty zasraná moucho, tak končíš!
(Učitelka se otočí, ale ceduli se podařilo včas skrýt.)
Učitelka: Neruším tě, když mluvím, Bulcsú Végvári?
Bulcsú: Ne, paní učitelko.
Učitelka: To je od tebe milé. Tu důležitou věc proberete o přestávce, ano? Teď pište. (otočí se zas k tabuli a pomalu pokračuje v psaní) „…a pokračovala 200 let. Významnější báňská centra: Pécs, Komló, Sárvár, Máza, Nagymányok. Jedním z hlavních nalezišť černého uhlí je Ajka. Tady jsou tři skupiny ložisek. Dolní ložisko obsahuje černé uhlí nejvyšší kvality, v prostředním ložisku se nachází hornina jménem ajkait. Po roce 1980 zde byla těžba definitivně ukončena.“
(Zatímco Učitelka píše, žáci znovu vytahují pruh kartonu s lepidlem. Geri, Bulcsú a Csilla se s ním blíží k vyděšenému Cecmanovi.)
Gabi: (výhružně šeptá) Mucholapka… teď tě dostaneme, muško!
Bulcsú: Máš rád Technokol Rapid, Cece?
Geri: Bude ti chutnat, trochu si fetneš!
Spolu: (šeptem skandují) Zabij mouchu v letu! Zabij mouchu v letu!
(Cecman se shrbí nad lavicí. Vtom náhle vstane Buldozer Csilla a postaví se Chemotoxákům do cesty.)
Csilla: Koukejte to hezky položit nebo vás všechny zmlátím.
(Chemotoxáci užasle zírají na Csillu. Csilla jim sebere mucholapku a roztrhá ji.)
Csilla: Konec srandy. A jestli se ještě jednou opovážíte dotknout Cecmana… a radši mu ani neříkejte Cecman, a dejte mu pokoj. Jinak vás voddělám. Šmytec.
(Eszter Takácsová obřadně vstane a učiní prohlášení.)
Eszter: Teď jste překvapení, vy nelidský trapiči! Ale abyste věděli, i my jsme včera založily stranu, protože už se na tu vaši krutost nemůžeme dál dívat. SNOC, tedy Strana Na Ochranu Cecmana přísahá, že bude chránit slabší – konkrétně Andriška, kterého vy příšerně zlomyslně týráte. Budeme bojovat za dobro, za lidská práva a za svobodu! Hlásáme loajalitu a žovialitu! Já jsem vůdkyně strany a Anita je generální tajemnice, jestli vás zajímá struktura naší strany. Máme i slogan: Anito, řekni jim ho!
(Anita vstává.)
Anita: „Cecmana ochráníme, Chemotoxu se nebojíme“!
Bulcsú: Ty jo, to je debilní.
Eszter: Dobře, na tom ještě zapracujeme, ale podstatu jste pochopili, že, Geríčku, Bulčíčku, Atýsku? Ruce pryč od Andrášiho!
Geri: (trochu zbledne) Kdo ještě je s vámi?
Eszter: Ještě Bori a Csilla.
Atesz: Ty vole! Čtyřicet procent třídy!
Bori: A když započteme i Cecmana, tak je to padesát.
(Na diagramu se objeví čtyřicetiprocentní výseč Snoc – modrou barvou. Béci Steinhoffer nadšeně vyskočí.)
Béci: Můžu taky vstoupit do Snoc?
Anita: Jasně, budeme rády! A každé ráno se bude rozdávat čokoška.
(Diagram se přemění: poměr tmavozelené a modré je šedesát ku čtyřiceti.)
Bulcsú: Co je, Béci, seš buzík? Nevidíš, že v tý straně jsou samý holky?
Béci: (znejistí) Aha, tak to radši zůstanu v Chemotoxu. (k Eszter) Promiň, Eszti…
Eszter: To nic. Aspoň se ukázalo, jakej seš zbabělej sráč.
(Diagram se přemění zpátky: zas je to padesát na padesát procent ve prospěch tmavozelených.)
Bulcsú: Neztrapňuj naše členy, jo?
Anita: OK, už tak jsou dost trapný.
(Učitelka se náhle otočí.)
Učitelka: Vy jste vážně jak pytel blech! Co má znamenat to korzo, co je to tu za procházky? Nikomu nevadí, že hodina ještě neskončila? Okamžitě se posaďte na svá místa! Nebo všichni znáte naleziště černého a hnědého uhlí tak dobře, že si z nich můžeme třeba dát písemku?
Všichni se posadí na svá místa.
