Nostalgicky a ostentativně (Žebrácká opera v Praze a Brně)

Uvádění her Václava Havla je v českém polistopadovém divadle, ať se nám to líbí nebo ne, motivováno povýtce mimouměleckými okolnostmi. Havlův společenský status a „dějinný význam“ si podle většinového mínění zasluhuje být připomínán a uctíván a inscenování jeho her (či šířeji tvorby) je jedním z projevů této skutečnosti.
Bylo tomu tak například v roce 2018 při příležitosti stého výročí vzniku Československa, kdy se pozornost soustředila zejména na historickou reminiscenci Zítra to spustíme, a stalo se tak i loni, kdy si republika - se zřetelně naléhavějším důrazem reagujícím na neblahé odklánění se země od principů „havlovské“ liberální demokracie - připomínala třicáté výročí listopadové revoluce. Divadla v podzimních měsících nastudovala celkem čtyři inscenace Havlových celovečerních her. Vedle Odcházení v Národním divadle moravskoslezském hned třikrát Žebráckou operu: v Městském divadle v Brně, Městském divadle ve Zlíně a v Městských divadlech pražských.
Šlo, předpokládám, o souhru náhod. Není však až tolik překvapivá. Ponecháme-li totiž stranou výrazně žádanější aktovky, patří právě Žebrácká opera spolu s Vyrozuměním k Havlovým titulům uváděným po Listopadu v domácím divadle nejčastěji. /…/
V Městských divadlech pražských a Městském divadle v Brně, jejichž inscenacím se budeme věnovat, oslovili k nastudování režiséry, kteří patří ke generaci dnešních šedesátníků – Davida Radoka a Hanu Burešovou. Oba jsou známí respektem k  textu a detailním promýšlením a precizním provedením svých prací (což zvláště v případě inscenování Havlovy dramatiky představuje vlastnost nikoli nepodstatnou) a oba mají předchozí zkušenost s režírováním Havlových her (Radok nastudoval v roce 2008 v Divadle Archa Odcházení, Burešová v roce 2001 v chorvatském Divadle Marin Držić právě Žebráckou operu). /…/

celý text ke stažení

Václav Havel: Žebrácká opera, režie David Radok, Městská divadla pražská, 2019
Václav Havel: Žebrácká opera, Městské divadlo Brno, 2019