Fakt dost hustej (Zlý jelen Depresivních dětí)

Depresivní děti touží po penězích už dávno nejsou poloprofesionálním souborem s vyhraněnou dramaturgií a stálou a tak trochu specifickou hereckou sestavou, v níž upoutávají pozornost i jisté - řekněme - „figurky“. Mnohem víc dnes představují platformu pro různorodé režijní aktivity jejich vedoucího, režiséra Jakuba Čermáka,/ který na nich spolupracuje s proměnlivým a stále se rozšiřujícím okruhem herců, včetně etablovaných osobností jako jsou Vanda Hybnerová, Veronika Janků či Petr Jeništa. Původní (ne)herci, např. Barbora Šupová, Jana Holečková nebo Jiří Ratajík, tvoří v nynějších produkcích spíš jen roli „company“. Jinými slovy: růst herecké profesionality a odklon od dříve dominujícího neherectví à la Miloš Forman je v inscenacích Depresivních dětí jasně patrný. 
Čermák svůj komplexní režijní talent, který - zdá se mi - uplatňuje až zbytečně nadproduktivně, směřuje do více vzájemně se prostupujících stylových, žánrových i tematických oblastí. Vytváří projekty se zvýšenou mírou interaktivity (např. Happy End v hotelu Chateau Switzerland, 2020), multižánrové práce se sociologickým zacílením (Zánik domu Usherů, 2018), inscenace věnující se výlučným osobnostem (Nebeský hlas, 2018), produkce filmového typu (/Memento/ Mor, 2020), či adaptace divadelní klasiky: Marie Stuartovna. Anatomie (dramatu), 2020; Maryša (mlčí), 2019; Naši furianti, 2017./ 
K posledně jmenované skupině přibyla v červenci inscenace, vzniklá na podkladě hry Václava Klimenta Klicpery a premiérovaná netradičně mimo domovskou Venuši ve Švehlovce v Divadle NOD. Žánrovým i adaptačním pojetím v ní Čermák navazuje na své Naše furianty: jde o společensko-kritickou komedii, satiru, jejímž hlavním předmětem zájmu je, můžeme-li tak říct, český národ, povaha českého člověka.
Původní hra se mu stala východiskem k napsání svébytného scénáře, ve kterém se přidržuje prostředí a dějové struktury vzoru, repliky jsou ale až na výjimky, kdy je z předlohy přebírá prakticky beze změny, jeho vlastní: postavy hovoří současným jazykem a vyjadřují se k aktuálním společenským otázkám. Nová témata či motivy do úpravy ale prakticky nevnáší. Jako hlavní postup volí zveličování a domýšlení toho, co už je v předloze obsažené. Adaptace se proto původního textu drží ve větší míře, než by se mohlo na první pohled zdát. /…/

celý text ke stažení

Václav Kliment Klicpera: Zlý jelen, adaptace a režie Jakub Čermák, Depresivní děti touží po penězích, premiéra 13.7.2021 v Divadle NoD